a tyto krajiny, místa opuštěná mezi Čechy jim daroval, kteří se jen toliko mezi sebou v 40 vesnicích provdávají a od druhých Čechů se lišejí.

Čechy. Cechové. Na Čechách dle tvářnosti (obličejů) lidských je k pozorování, že Čeští Slované z několika kmenů slovanských pocho-dějí, jenž sem jedni po druhých z Indie přes Persii přišli ke Kavkazu, Černému moři atd. jedna čeltď za druhou v rozličných dobách dle nevyhnutelných potřeb postupovati přinucena jsouc. Jeden národ druhý tiskl z Asie do Evropy, chtě nebo nechtě musil postupovati. Když se jeden na druhý kmen vyřítil, jej tlačil a ho vytiskl, tak se musil jeden kmen po druhém v Evropě usazovati. Kdo dobře tvářnosti, podoby, postavy

Kovárna ve Zvěřinku. Kreslil Václav Smutný.

lidské zná k sobě porovnati, připodobniti, může také dobře tyto ratolesti kmenů neb čeledí rozeznati; ač se mnohá ratolest kmenová s druhou pomísila, když se do krajin jejich vedrala, usadila, provdala (jako cechové se s kmenem germánským pomíchali). Proto jsou ale Čechové přece k poznání a rozeznání od Švábů dle tvářnosti a podoby. Mnozí Čechové jsou sobě z rozličných krajů tak podobni, jakoby byli vlastní bratři. Takový typ (typus) znalý mají, že by žádný neřekl, že nejsou bratři vlastní v Rakov., Kouř., Bolesl., Berounsku a j. v., tedy I podle formy ^podoby) speciální; II. podle jazyku a za III. podle mravu, obyčejů a náboženství poh. jsou k posuzování hodní. Na př. Na Plzeňsku okolo Mže (Berounky) na Plazkn na levém břehu jestiť tvářnost Slovanů českých kulatá, silná, prostřední jsou postavy, tělo ale mají podstatné, zavalité a