bokaté (nadělané), v obličeji bělejší jsou a na pravém břehu jen přes řeku Mži v Rakov. v obličejích lidé podlouhlejší jsou v tvářnosti, slabší na těle, černější, prostřední poslavy, ale slabší. Plazáři (Slované na Plazku) podobni jsou Lužickým Slovanům, snad se Lužičané až ke Mž přes Žatecko rozprostírali.

Plazáei (Plasáci) se podobají horním Lužičanům v tvářnost atd. kulaté, snad se tato ratolest slovanská z Lužice až ke Mži (Berounce) rozprostírala po litoměřickém, žafeckém a části plzeňském kraji v něm se Plazáři nalézají. V Čechách máme ku brakování čili k rozeznávání kmenů slovanských v Čechách postoupně usedlých troje měřítka či známku neb

Stará hospoda ve Zvěřinku. Kreslil Václav Smutný.

živé listiny, dle kterých můžeme posouditi druhy slovan. kmenů totiž: I. podle tvářnosti obličejů, tahů v tvářích, II. podle postavy těla, zavali-tosti a velkosti a III. dle jazyků a obyčejů. Poznati se mohou, když v průvodech na Sv. Jana Nep. na pouť do Prahy přijdou. — D o m a-ž 1 á c i opět se zdají jinčí ratolest slovanského kmenu v Čechách býti, od Plazáků (Plasáků) se v tvářnosti Iišejí, kulaté obličeje jako Plazáei nemají, více podlouhlejší a na těle suší jsou. Slovan každý má čelo velké, kulaté, vyčnělejší, některý oči modré neb černé nebo vrané, nos rovný, někdy zahnutý, na konci zakulatělý, nikdy otevřený, ústa zakulatěna, pysky prostřední, plní v tváři, uši o linii více do zadu k šíji se nalézají. — Čechoslované okolo Prahy v Kouřimsku, Rakovnicku, Boleslaysku a v Berounsku Iišejí se od druhých také Gechoslovanů. Cikán, Žid, Šváb