vála z pozůstatků poh. staročeských pověstí, obyčejů, her, písní, pohřebišť atd. Kosmas jen toliko o křesťanech mluví neb počíná od Bořivoje, křesťanstva prvního v Čechách atd. Křesťané vele pohany (upili a je pronásledovali, ba nic chvalitebného a nešíraného o nich nepsali, nebrž mnohé věci dobré zrušili a zamlčeli; proto o nich málo co dobrého víme, jen toliko pozůstatky v zemi zahrabané nám mohou něco pravdivého pověděti a podati; za tou příčinou po Čechách po všecka léta chodím, jezdím a kopám na prastarých místech pohanských předměty jejich. V. Krolmus, farář, raději opustě faru na Zvikovci, jen abych se vědám, jazyku a literatuře národní obětovati mohl. Roku 1840 přijda churavý do Prahy, hledaje spisovatele, měšťané, žáky známé. V Ctinovsi je prý první Čech pohřbín. Lidé všeliké věci zde vyvorají z dob pohanských.

Knížata pohanská Čech, Krok atd. Nikde v historii nenalézáme, aby se zmínila, že Čech, Krok, Libuša, Kaža, Tetka, Přemysl atd. až do knížete Bořivoje křest, že by mrtvoly jejich byly upáleny bývaly, a přece pohanského náboženství byli. Historie naopak praví, když Libuša umřela, Přemysl do nejkrásnějších oděvů dal ji umrlou přistrojiti, mnozí pravějí, že její mrtvolu s oděvem pohřbili, já ale tuším, že když byla nábož. poh., tak také dle pohanského obyčeje její mrtvolu upálili. Kdyť víme, že nejvyšší kněz »Kriva« poh. za živa se dal upálili a pohrbiti ; proč by tedy Čech, Krok, Libuša, Kaza, Tetka, Přemysl, Nezá-mysl atd. poh. knížata nebyla se dala upáliti po smrti, když vyznání poh byla, jinak by byla musela knížata podotknutá křesťanským způsobem v pohřebování nadchnuta býti. Za dnů Libušiných prý místo těla nehty, vlasy a oděvy pálili pohané, tudy by juž září křesťanskou byli osvíceni bývali Přemysl, Nezámysl atd.

Bramisté, Živaisté a Budaisté. Stopy a známka Bramistů, Zivaistů a Budaistů semo tamo na cechách v pověstích, obyčejích, v písních, v místních polohách se nalézají, však skrovně o Višnuitech. Snad na místo Višnuitů a Budaistů křesťané se vyvinuli a později na světlo vystoupili v Čechách. — Tyto sekty, jak ze (sv. věd) sanskritu známo, mezi sebou se juž v Indii a potom po vystěhování na Severu se rvaly a hádaly. Jedni proti druhým Němce na pomoc brali a posléze Němci sami se jejich bohactvím u převratu pohanstva zmocnili a pohané padli do rukou křesťanských.

Pořekadlo Sebast. Hněvkovského: Bratří! zanechte němčiny a přidržte se češtiny. Svědek V. Krolmus.

Slované, Římané, Turci. Od Venetů Venetia, Venátky čili Benátky ve Vlaších hořejších i na Čechách nad Izerou Staré a Nové Venatky či Benátky, to jest patrný důkaz, že na Čechách Veneti, Vendové zůstávali, jakož u Loun poloha za vodou Ohře na levém břehu šlovou Benátky neb Venátky. V hořejších Vlaších je Lúka (louka), Ravena (rovina) atd., nepochybně i Řím od hřímání, hřimatele hroma (Peruna, Jovisa) počátek svůj bére; ne ale dle báje od Romula, Remusa atd., neb i zde Slované bydleli a Hřimatele na horách v Hrome, Rom, Římě městě vzývali, jako jinde podobno na slovanských horách po Slovanech, odtud