místech zavedena. Jedná se jen o to, aby nebyly to případy ojedinělé, které jako kapky v moři se ztrácejí, ale aby dalo se tak s pravým pochopením všude. I k tomu byl již počátek učiněn. I. dil čítanky pro školy měšťanské, kterou vydali Petrů a Drbohlav, obsahuje 14 folkloristických článků, na nichž může učitel vhodně budovati a zájem pro věci, do tohoto oboru spadající, buditi. Jsou tu pěkné články z oboru lidových zvyků, na př. Staročeské obyčeje výroční I, II., III. (F. Drůbek), Svatojanské ohně (Zíbrt), Co dělala babička, když vstala a když šla spal (Němcová), Zimní večery (Mrštík), Příchod jara (Mrštík), Obžinky u Slovanů (Sobotka); z oboru lidové literatury: Ptačí řeč (Bartoš), Plivník (Hraše), lidové hádanky i z oboru umění výtvarného: Chalupy valašské (Bartoš), S hastroše (Čermák), Co všecko babička měla (Němcová). Četli jsme ve škole již některé články tyto a na základě jich zavedl jsem s hochy rozhovor, vysvětlil potřebné, a v krátké době snesli mi slušnou sbírku cenného materiálu národopisného, což nejlépe svědčí, že práce má nebyla marná, že pochopili význam těch věcí, že neminul jsem se cíle. Při tom shledal jsem také, jak velký jest rozdíl v tom, může-li učitel opírati výklady své o vhodné články v čítance, anebo musí-li základ stavěti sám a pomůcky si hledati. Proto přimlouvám se v zájmu dobré věci, aby čítanky pro školy obecné obsahovaly články do oboru národopisného spadající. Ted lze to provésti, ne-boť jedná se o reformu čítanek. Článků vhodných nebude nedostatek. Osvědčené síly by jistě nebyly neochotny nové sepsati, a »Český Lid« chová tolik skvostů, že jen potřeba rukou zkušenou do zásoby té sáhnouti. Doufám, že ct. vydavatelstvo by jistě svého svolení k tomu neodepřelo. Když by povolaní činitelé návrhu tohoto si povšimli, zaneslo by se do čítanek více zajímavosti, a přestaly by oprávněné stesky na suchopar jejich; čítanky staly by se skutečně čítanka.ni národními a co hlavní: staly by se pak pevným základem k umělecké výchově ve smyslu, v kterém pí. R. Tyršova mluvila, »od prostého, známého a blízkého nazákladě domácí tradice«, na kterém by všude, na všech školách budováno býti musilo. První krok čítankami Petrů-Drbohlav je již učiněn; nyní ještě druhý — čítankami pro školy obecné.