ního stromku bývalo zaváděno po krajích německých a po jiných zemích evropských. Vybíráme svědectví z knihy Mannhardtovy (Baumkultus, 224, 238, 239). Při tom dlužno předem konstatovati, že obyčej nejdříve ve městech se objevoval a z nich pak ponenáhlu se šířil po venkově a tu zase nejdříve z příčiny snadno vysvětlitelné strojívaly vánoční stromek rodiny zámožné, u nichž prostý lid obyčej vídal a pak snažil se jej napodobiti. Touto cestou putoval všude vánoční stromek původu umělého z měst do vsí. V Norsku a Dánsku znám jest vánoční stromek až od počátku XIX. století. V Oldenbursku rovněž kolem začátku tohoto věku se vyškytá poprvé jako v některých severoněmeckých krajích a to nejdříve ve městech. Avšak lid v Pomořanech, Meklenbursku atd. v prvních desítiletích stromku vánočního úplně neznal. Jiné zprávy o stromku vánočním u Němců nesahají dále než do druhé polovice věku XVIII. Do Gdaňská přinesli vánoční stromek po roce ]8l5 pruští důstojníci a úřadníci. V Drážďanech objevuje se rovněž na začátku věku XIX. Posavad není všude mezi lidem německým rozšířen. Jen místy jej strojívají sedláci v saském Rudohoří, ve středním Německu, ve Wirtembersku. Do Bavorska podle svědectví Seppova za královny Karoliny na začátku věku XIX. obyčej byl zanesen. Že tvrzení, jakoby stromek vánoční byl obyčej všeněmecký, všude mezi lidem německým známý, neshoduje se se skutečností, svědčí Mannhardt a vedle jiných Fr. Franzisci potvrzuje, že lid německý v Korutanech docela nezná obyčeje se stromkem vánočním. — V Uhrách v bohatých rodinách znají stromek asi od r. 1830. Jak ukazuje Schade, teprve nedávno v Anglii, v Nizozemsku, v Itálii, v Rumunsku šíří se strojení stromku vánočního mezi lid prostý. Všude děje se to kolem polovice století XIX. — Pokud se Cechů týče, udržuje se v Praze pověst, že v prvních letech stol. XIX. sliboval herec nějaký překvapení hostům o vánocích. Po večeři otevřel pokoj a v něm zářil a třpytil se slavně vystrojený stromek. To prý se všeobecně líbilo a rozšířilo po Praze u boháčů a z jejich domácností šířilo se to na venek, mezi lid. (Sdělení p. PhC Boh. Fišera). Z tištěných zpráv mám mezi nejstaršími zprávu Krolmusovu (Staročeské pověsti, 1845. I. 476.)- Vypravuje, kterak v Čechách o Štědrém večeru na koutním stole mají smrček nebo jedličku, májku okrášlenou věníkem, ovocem, pečivem a oděvem (jablky, ořechy, hruškami, slivkami, mandlemi, rozinkami, perníkem, ptáčky, šátky aíd.) osypanou, nebo n a d stolem zavěšenou obráceně dolů! V Praze a okolí Prahy kladou stromek mezi jídla vánoční, kde zasednou ke stolu k večeři štědrovečerní. Jinde (III. 1851. 33.) pro zrazuj e Krolmus, že stromek vánoční není původu českého. Vypravuje, že křesťané staví na Štědrý večer prostřed stolu »plodný rajský neb májový strom«, přidává však do závorky, aby názvu českému bylo rozuměti — »Christenbaum.« Názvu »stromek vánoční« ještě nezná r. 1851! V rodišti mém, v Kostelci u Vorlíka, a v okolí Vorlíka vůbec rozšířila se vědomost o stromku vánočním v letech šedesátých, z nadělování obleků a dárků chudým dětem na zámku Vorlíku o vánocích, kdež členové knížecí rodiny Schwarzen-