Předchozí 0360 Následující
str. 353

@S@S dopisů Boženy Němcové Václavu Čeňku Bendlovi

Podává Marie Gebauerová.

SV. Bendl.em, který je znám překlady Puškina, seznámila se Němcová r. 1849, již za jeho gymnasialních studií. Původní práce své uveřejňoval Bendi pod pseudonymem Čeňka Slránického. V roce 1854 a 1855 vydával pod jménem Fabian Čočka v Jičíně humoristicko-satyrický časopis »Rachejtle«. V roce 1857 vstoupil v Budějovicích do semináře, r. 1860 byl vysvěcen na kněze a byl pak kaplanem v Klatovech a později ve Volyni, kde roku 1870 zemřel. Pověst o něm vypráví, že byl lehkomyslný.

Dopisy, z nichž tuto část podávám, jsou z doby, kdy Bendi byl v Budějovicích v semináři. Prodal je pak v Klatovech tamějšímu rodáku Peckovi, po němž je zdědil jeho syn, který byl professorem v Kutné Hoře. Opisy dopisů těch byly pořízeny právě tak a za týmž účelem jako děkanovi Rojkovi, uveřejněné v čísle únorovém. V těchto dopisech se jeví Němcová opět s jiných stránek, zejména její bezohledný, řízný úsudek je zde několikrát doložen. Rovněž jasně se ukazuje její poměr k Bendiovi, o němž se nabájilo velice a velice mnoho. Podávám zatím jen dva dopisy, jeden je vlastně jen jakýsi úryvek a jen jeden je úplný. Jsou bez data, ale pocházejí nepochybně z r. 1857 a 1858, jak ukazují poznámky pod čarou. Ostatní uveřejním svým časem také.

(Úryvek) . . .»Tak jsme měli špatné svátky a smutné. Do Lumíra jsem to poslala a dnes ráno do té Soběslavy; oni jsou někdy chlapi v těch redakcích. Můj muž dal do novin článek o okolí Běláckém, velmi zajímavý, a oni to ještě nedali, za čtvrt léta; a jindy dají hned každou zprávu, zač je žito a zač oves a jaké je povětří.

Co se týká humoristického časopisu, vím tolik o tom, že měl vycházet co příloha k beletristickému časopisu »Svět a domov«. Redaktorové měli býti Sabina a Fric a Kobr nakladatel (a snad i redaktor před světem). Ale slyšela jsem, že se mělo zase něco o tom šustnout, nevím tedy; posud nevyšlo nic. O tom táborském časopisu jsem neslyšela, a »Posla od Otavy« neviděla posud.

Básně Hálkovy mají býti (čili je to jedna?) pěkné, alespoň se tak všeobecně mluví, zvláštní ráz — já je teprv chci si zaopatřit. Také


Předchozí   Následující