Co bylo řečeno o Středohoří, týče se i staveb v krajině kolem Žatce, Kadaně atd., jež jsou mi známy ze stručného popisu v díle >Die österr.-ungar. Monarchie in Wort und Bild. Böhmen. 1. Abth. 514. Hrazené zdi spočívají také na kamenných podezdívkách a vykazují ponejvíce jednoduchou kostru (viz tamtéž vyobr. z Kadaně) právě tak jako na Slansku; v Chebsku barvili dřevěnou konstrukci na hnědo neb na červeno, aby se lišila od bíle natřené stěny. U nás tak činiti nemuseli, jelikož přirozená červená barva hlíny lepenicové účinně a malebně se odráží od hnědých trámů celé vazby. Tím si lze také vysvětliti, že tento druh staveb selských nemá žádných zdobností; hledělo se tu hlavně na praktičnost, pevnost a láci.

Jak z toho ze všeho vidno, zaujímaly české lepenicové stavby celou čtvrtinu země, totiž severozápadní Čechy. Porovnávajíce všecky německé způsoby staveb a štítů, můžeme směle tvrditi, že tento způsob, jaký se na Slansku u lepenicových staveb vyskytuje, jest svérázný, typický. Německé štíty vyznamenávají se neobyčejnou poměrnou výškou a hustým rozčlánkováním polí, rozdělených ponejvíce kolmými a vodorovnými trámci, vyplněnými cihlami. Při domu německém jest karakteristikou přečnívání jednotlivých pater. Na základě těchto porovnání lze s určitostí odmítnouti tvrzení, že lepenicový způsob staveb přenesen byl k nám z Němec.

Lidová architektura česká má značnou zajímavost nejen ze stanoviska kulturně historického, ale jest i bohatým zdrojem původních rázovitých forem. Jiní národové dovedli svérázný lidový sloh stavební zachovati a moderním požadavkům přizpůsobiti, u nás nevšímáme si nijak vzácných, původních vzorů našeho lidového stavitelství. Ač nemají lepe-niee nijakou bohatou výzdobu jako malebné lomenice turnovských dřevěných staveb, jež dají se výhodně použiti na sloh český, moderně komponovaný, přec možno vzíti je za základ a upotřebiti vazby jich vyplněné