to umí místo umějí; oni jí místo jedí; oni to ví místo vědí; ty šaty jim sluší; hedvábí na nich šumí, oni se učí.

Ukazovací zájmena (místojména) tuten, tuta, tulo, tuti, tuty užívá se zhusta před statnými jmény. >Čí je tuten chlapec?«, »tuto dívčí«, tutím lidom nebudu dělat«, »do tutich věci my nic neni«, »dej mi sem tutu votipku slámy«.

Slovácký dělnik. (Z Dubnan.) Fot. E. Janků.

Často slovo byl vyslovuje selský lid bul, avšak jen v některých obcích, co jsou Chodové.

Domů jako démů, ještě dému, dolů též místo o, e, delů, v jiných slovech ne.

Kdy se mluví se starší neb vzácnou nějakou osobou, mluví se s ní jako v třetí osobě. »Kde jsú oni buli?« »Tatíček nejní dym?«