str. 395
nákladem p. Ad. z Bubna v Horním Jelení (viz vyobr. str. 394). Aby se pořad vyobrazení v Českém Lidu jen uveřejňováním krojů a staveb lidových nestal jednotvárným, podáváme tyto ukázky fotografické činnosti sběratelské, s prosbou, aby nám podobné fotografie rázovitých památek byly k reprodukci zasílány.
* Posměch se sasehnávání. Ačkoliv zažehnávačky říkají: »Ne svou mocí, ale s Pána Boha pomocí«, přece posměváčkové takto se jim rouhají je zlehčujíce: »Já baba žehnaěka, má huba pleptačka, co mohu, pomohu nač přijdu, to vemu.« (Z Ghotěbořska.) Jindř. Bačovský.
@NZ@Otázky a odpovědí
* Kujeba Mýtslcý. (Srv. otázku v č. 7.) Po něm rodáci Vysokomýtští zdědili přezdívku »Kujebáci«. O původu rozepisuje se podle výpisku f prof. Ign. Maska v Pamětní knize Knířov^ké na str. 28 K. Nevečeřel :*) V Mýtě žil Jakub Kujeba, muž svárlivý, neblaze proslulý po celém okolí, všude natropil hádku, svády, soudy. Kde se na trhu ozval lomoz, hádka, říkalo se: »Mejtskej Kujeba má tu zas ňáký křiky.« To K. Nevečeřelovi vypravoval Jindřich Varhaník, bývalý konšel Mýtský, muž stařičký, jenž to slýchal od otce svého osm desátníka, kteréhož K. Nevečeřel za chla-pectví svého okolo r. 1739 znal; tento pak tu zprávu měl od svých starších. To prý se potvrzuje i starou knihou smluv, kterou Jindřich Varhaník, jsa starobylostí milovník, u sebe měl; v ní K. Nevečeřel se dočetl, že okolo r. 1650 Jakub Kujeba koupil od souseda jakési pole ; tu pak soused ten pro uvarování budoucích sporů žádal rukojmí. Ta kniha smluv však při velikém požáru v Mýtě r. 1774 u téhož konšela, Jindř. Varhaníka, shořela. Úsloví prý vzniklo, že se říká o člověku svárlivém, křiklounovi: Xo ge 3Jíegcjfeg Sitgeba. Podle této zprávy Nevečeřelovy byl tedy Jak. Kujeba pověstný hádavým křiklounstvím a touto činností proslul prý okolo r. 1650. kdy následky války třicetileté nejen rodné jeho město, ale i celý kraj tížily přetěžce. — Pavel Stránský**) zná z tehdejší tradice lidové
*) Nota jovialis de Mautensi Kujeba. Diversa de hoc patrítio sarcasmate audivi, id tarnen mihi apparet probabile, quod submitto. Erat nempe Mautae armo circiter 1650 quidam civis Jacobus Kujeba, vir excessive ríxosus, qui non modo Mautae jurgia et litigia innumera causabat, sed et dum ad yioina oppida occasione mmdinarum artisque suae causa exeurrebat, ubivis litigia aliqua causabat nec unquam sine his redibat; adeo ut dum in nuu-dinis clamores excitasset populusque confluerit quaesitans: Quid rerum ageretur? Communiter respondebatur: 33řeggleg fiugelui trta tu gaá ttiňft) frgt)ít>. Atque ita ab his rixis ubique notus et divulgatus in vicinia fuerat. *») V Respublica Bojema r. t634 str. 31: „In qua (tj eivitate Alta Myta) nihi-lominus incola fuisse olim putalur Gugeba quidam, homo insigniter atque eo usque stupidus, ut proverbio vulgari locum ineptiis fecerit, quo designa-turi hominem insulsum, solent dicere: Neni nez Kugeba z Meyta."
|
|
