str. 396
posměšek: >Není než Kujeba z Mejta«, značilo to »zpozdilec«, »nejapa«, »hlupák.« Žil prý v době dávné. — K tomuto významu zpozdilosti hlásí se i anekdota v Mýtě kolující, kterak císaře Josefa II. na cestě očekávali páni v Mýtě a chtěli pohostiti také výtečnými pstruhy. Když však císař toho dne nepřijel, snědli páni pstruhy sami. Druhého pak dne císař z nenadání přibyl; i sehnali jiné pstruhy. Tu, když panovník předložené ryby pochvaloval, překotně jeden z pánů řekl: »Majestátnosti, včera byli připraveni pstruhově ještě lepší.« — »A kam jste je dali?« tázal se panovník. — »Snědli jsme je,« odpověděl Mýtský pán. — . . .»Inu, jste vy přece jen Kujebáci,« doložil prý císař. — AI. V. Šembera ve své knize o Vys. Mýtě na str. 122 v poznámce klade Kujebu do století XVI., dodávaje, že nepochybně byl Jiřík Kujeba, jejž roku 1578 uvádějí knihy městské za držitele domu, z jeho příbuzenství. Šembera dodává: Jiní opět pokládají jej za člověka šprýmovného, jenž svými dobrými nápady a žerty lid obveseluje v celém okolí pověstným se učinil. Tu je pravý opak toho Kujeby, jak jej znal Pav. Stránský. Herm. ryt. Jireéek ve spise o Vys. Mýtě 1884, dále ještě dodává: »Nám bylo v padesátých letecli vypravováno od souseda Šimona, že Kujeba byl houslař dobrý, při svatbách velmi hledaný.« — — Konec konců: Tedy Kujeba podle historických dokladů: hašteřivý, křikloun na jarmarcích, hlupák, čtveračivý vtipkář, houslista. Tak mění pověst osobu ! A kterou vlastnost tohoto Kujeby vkládají do jména, kdož krajany Kujebovy, Vysokomýťany, škádlívají názvem Kujebáci? Abychom si čtenáře Českého Lidu, jsou-li jací ve Vys. Mýtě, nepohněvali, raději to nedopovíme . . . Č. Zíbrt.
* Kujebáci v Mýtě. Byv delší dobu v Mýtě Vys. zaměslnán, pátral jsem mezi lidem po původu přezdívky této a zjistil jsem: Ve Vys. Mýtě bydlil švec Kujeba, který měl dar výmluvnosti několikanásobný, tak že málokdo do hádky se s ním mohl dáti. Od té doby říkali tomu, kdo hodně mluvil a trefně odpovídal, »Kujeba«, který název přešel i na všecky rodáky tamější. Druhá tradice je tato: V čase, kdy císař Josef dlel ve východ. Cechách, projížděje milou naši zemi, byl v Mýtě starostou jakýs Kujeba. Mýtská měst. rada zvěděvši, že císař do města přijede, hodlala ho uctíti a nechala tedy nachytati a připraviti k večeři pstruhy. (V Mýtsku je značný chov pstruhů, jež dávány královnám českým darem tak, jako na př. dával Mělník víno a pod.) Aby večeře včas byla hotova, vyslán posel za město, by příjezd císaře hned měst. radě oznámil. Posel však se vrátil, řka, že císař dnes do města již nedojede. Otcové města tedy připravené pokrmy sami snědli. Za nedlouho na to však císař dorazil do města a po přivítání radou, ptal se po večeři. Po dlouhých oklikách vypověděl purkmistr, co s večeří se stalo. Císař ptal se ho, jak že se on (purkmistr) jmenuje, »Kujeba«, zněla odpověď hlavy města, na což císař: »Mně se zdá, že jste tu všichni Kujebáci.* Nevím, která z těchto pověstí jest pravou, ale myslím, že spíše druhá, poněvadž i měslu říká se Kujebína.
Vojta Němeček v Chrasti.
|
|
