str. 405
sliti, odřeknout se modlářství. — 47. My Iři budem u Prahy stát, lid budem vybírati, na půlnoční straně všickni budou poznamenáni. A když bude lid vybraný, budou se ti vítati, každý bude dle proroctví chválu Bohu vzdávati. Žalm 53 v. 7.— 48. Toho lidu naříkání na všecky sírany bude, kteříž zůstali v zajetí, v ohavném Babylóně. Tu bude teprv svědomí každému domlouvati, že víru pravou potupil a držel se nevěry Mat. 27 v. 3. — 49. Však již tenkrát pozdě bude, nyní k tomu čas máte, vaši nevěru opusťte a modlářství zanechte. Dejte se Kristu zejskati, evangelium jeho, abyste přijati byli do království Božího. — 50. Kristu se cele podejte, v nebi se s ním shledáte, v věčném životě a blesku, v radosti neskonalé. Abyste byli hotoví i k soudu poslednímu, a stydět se nemuseli pro ortel zatracenou. Mat. 25 v. 41. - 51. Lidu toho nevěrného, kterýž nenáviděl nás, postihnou hrozné bolesti, jako ženu rodící. Aj, hora svatá, Sióne, raduj se z těch soudů Páně, tak bezbožným Bůh činíval, zvolených svých ostříhal. Iza. 13 v. 8. — 52. Vesele ti vale dávám, Babylone nevěrný, nemohl jsem já jinač psát, než jak naučí Duch Boží. Tuto píseň já zavírám, křesťané moji milí, každý mne znáti budete, kd\ž budem vyvedeni. — 53. Amen pro tvůj zákon horlím, pane Kriste Ježíši, že jest u mnohých pohrdán, ten kšaft tvůj nejsvětější. Svědčí sám ten svědek pravý, Kristus Ježíš Syn Boží, přijdu brzo, přijdiž tedy a naplň nám své sliby. Amen. Zjev. 22 v. 20. A. K.*)
O zlaté studánce.
Pověst z Neveklovska.
Podává Alois Přibek.
Stařík ve vsi Malém Chvojínku (nedaleko Neveklova) vyprávěl: Za dávných časů byla v hlubokých lesích Neštědieké hory malá studánka, obrostlá travou a nízkým křovím, které za jasného dne i v noci třpytilo se ryzím zlatem. Kdysi jel kolem této hory panský kočár ze zámku Tloskovského a náhodou šel mu vstříc starý pasák, nesoucí v ruce malé proutěné košíčky. Pán vyhlédl z kočáru a uzřev v rukou starcových košíčky blýštiti se jakoby zlatem, kázal zastaviti a vyptával se pasáka, kde řeže proutí na tyto košíčky. I vyprávěl mu stařeček, že již dlouhý čas řeže tyto pruty na Neštědieké hoře u studánky a že již dlouhou dobu živí se pletením a prodáváním těchto košíčků. Pán koupil také jeden košíček a po bližším ohledání seznal, že jest z ryzího zlata. — Táž pověst vypráví, že hospodyně blízké vísky Malého Chvojínku častokráte nalezly v žaludku zabitých slepic, které se popásaly na oné hoře, zlaté předměty, které dobře zpeněžily.
Studánka nyní již vyschla, ukazuje se na Neštědieké hoře, ale jen málo kdo o ní ví.
*) Písmena A. K. znamenají nepochybně začáteční písmena jména osoby, která proroctví to dala tisknouti svým nákladem.
|
