str. 413
Písně slovenské z Bošácké doliny.
Sebral J. L. Holuby.
Čo věští kukučka?
Zakukala kukulenka v širém poli, v háji: Kerá žena muža bije: za žívaje v ráji! Zakukala kukulenka v šírém poli, ve kre: Kerá žena muža bije: za živa je v pekle!
|
Napravená j a z y č n i c a.
Zakukala^ kukulenka, Sádla pod javorec; Kerá žena muža bije, Veď je to spalná vec! Ona tri dni kukala, A jesci mu nedala: Kuku! kuku! Gáhni na mna len ruku! Věru ti dám taký čepee, Že poletíš až hen pod pec! Nebola by si dostala Tak špatné snídaní: Kebys bola zadržala Jazyk za zubami. A já to už dobré znám: Že je len muž žene pán; Od tej doby já mužovi Vždycky pěkné slovko dám.
|
Špatné žehnanie
Ve měno Kajsa
Prežehnaj sa;
Syna kolom:
Aby išel k voloin;
A nevěsta
Honí husy do města.
(Srnie.)
|
Starostlivá.
Předala bych chleba, Len sa bojím seba: Že nebudem mať čo jesf. Kedy bude třeba. Předala bych muky, Len jej málo máme, Len na spodku ve škryni, Čo povymetáme. Předala bych pradená, Len sa muža bojím ; Keď ma pri tom popadne, Čo za to vystojím!
|
Psota a Nevolá.
lšla Psota cez hory, Až jej nohy brňaly; Postretla ju Nevolá: „Vitaj, sestro, kdes bola?"
(Beckov.)
|
Mikulo Majtáz.
Mikulo Majtáz! Začo je ten lampáš? Za dva groše, za zlatý: Ty Mikulo chupatý!
(Lubiua.)
|
Hluchá kmotra.
(Nespieva, len recitativo sa odrieka dvojím hlasom.)
„Vitám vás, pani kmotra, na trže !" „„Nesem húsera v batoze."" „Jako sa tam vaší mávajú?" „„Styri groše mi zaňho dávajú."" „Jako sa majú vaše děti?" „„Nebojte sa, však mi on neuletí!''" „Vsak sté vy, pani kmotra, hluchá!" „„Mám za ňadry korečku, ale je suchá."" „\šak ste vy len, pani kmotra, \öl!" „„Jak nepředám: tak ho vezmem dorn i"" (Beckov)
|
Pyšní mládenci.
Také časy nastávajú, mládenci sú pyšní: Este nemá len dva roky, už sa ženit myslí. Stodolenka otrhaná, súnko do nej svití, Úhory sú nezorané, roste po nich kvítí.
|
Lenivá.
Vstávaj ráno, Mariano,
Pastier trúbí! A ona si esce leží
Na posteli. Vstávaj ráno, Mariano,
Pastier práská! A on si ešče leží
Ve.dfa Vaška.
(Skalica.)
|
|
|
