Předchozí 0434 Následující
str. 427

Eger, Cheb, město pochodí od českého kořene ogra, ohře, od křoví chebdího, jenž plodí chebdinky, ovoce ku požívání, ale také počátek svůj může bráti od ohybu města; nebo řeka Ohře se okolo města, hory a starého hradu ohýbá v tomto místě, tudy se může říci: Oheb na místě Cheb (viz' Vohyb nad Zbečnem u Křivoklátu, které poloze Vyhob přehozen písmenkami promíchanými), tak u Žatce ta samá řeka Ohře, Ohra, Ogra se zatáčí, zátok dělá, proto slově zde město Zatec (Saatz), kdež se řeky roztočejí, roztáčejí, šlovou Roztoky (Roztoky nad Mží a Vltav, a j. v. též na Pomorsku), že se řeka Ohře teplou říčkou od Karlovar zahřívá, tudy řeka tuto od Chebu (Ohybu) běžící dostává jméno Eger, Ohře, Ogra a od ní německé Eger Stadt, město pochodí, tedy v prvním i v druhém pádu je město i řeka slovanská.

Léta Páně 1801. hrom udeřil do věže jindřišského chrámu P. na Novém Městě Pražském, makovici dolů srazil a zapálil. V této báni byli čtyři Artikulové a mnoho písní husitských na pergamene psaných, mezi nimi i tato historicko bojovná píseň se nalézala z doby 1426. (Viz Scballerovo popsání Prahy IV. díl, str. 189. 1797.): Slušíť Čechům spo-minati, že jim dal Pan Bůh v Austí vítězství nad nepřátely, když pro svou víru boj vedli, a to léta tisícího čtyřstého šestmecitmeho po svatém Víte v neděli Němci před Čechy běželi afd.

O památkách staroslovanských. Slované před lety byli po veškerém světě v první době po Asii a Evropě rozprostřeni a všade po sobě památky pozůstavili, které jsou známka a stopy, důkazy předešlých větví slovanských mezi rozličnými národy asiatskými a evropejskými, Řeky, Latiníky, Židy atd. Tyto větve a národy slovanské cizí národové pod názvem Skytů a Sarmatů vyrozumívali. Slovanští národové ve vědách a umění vele zběhlí nad svými sousedními ne jen toliko 'jim rovni byli, alebrž ve všem je předčili. Herodot praví o nich v 46. kapitole v IV. knize takto: Že kromě Anacharsitsa žádného muže velkého nepoznal, aby nebyl Skytha býval; však věrolomný a nevěrný Řek a samozištný a spupný Říman ze msti a nenávisti za příčinou jazyka slovanského slovanským národům nepříznivý, že jejich jazyk neznali, byli jim mstiví,


Předchozí   Následující