Ten zámek právě veselej, jak mezi křesťany kterej můž" se najít ve vší říši, na němž monarcha nejvyšší,

císař a král země český pokojně spravuje všecky, dejž mu Pán Bůh léta hojný, ať s ním vědem věk pokojný.

V tom zámku jest veliký plac a při něm veselý palác, šířka třidcíti loktův, sic dlouhost sto a dvanácte víc.

Však v té širokosti jeho žádných sloupův prostřed něho není, tak jest sklenut dobře vtipně, rozšafně a moudře.

V tomto císařském paláci čtyři svícny prostřed placu, neřku, aby byli zlatí, vzácnost jejich mnoho platí.

Pravím o těch svícních, že by mohlo a můž' v čas potřeby v nich stodvacet svící státi, v každém třidcet, máš to znáti.

Nechť o nich dopovím spíše, že je odeslali z říše Ferdinandovi císaři norimberští měšťané staří.

I mnozí pokoji slavní, císařští, veselí, správní, z jedněch se do druhých projde, až se do kostela dojde.

Ten kostel svatého Víta, jehož také krev vylita pro svaté jméno Kristovo a pro věčné živé slovo.

Tento kostel mezi všemi nejvzáctnější v České zemi, v němžto mu-čedlnická těla s mnohým pláčem pohřeb měla.

Vojtěch, také Václav svatý, ti dva hodní truhly zlatý, těch dvou oliv vůně podnes sladce proráží do nebes.

Tuť leží mnozí králové slavní, římští císařové i s knížaty, předky svými, mají tu svůj pohřeb s nimi.

Ten kostel pěkně stavený, vnitř zevnitř krásně spravený, s pilíři ozdobně rytý, mědí pro oheň přikrytý.

Též v torn zámku klášter slavný svatému Jiří oddaný, mezi českými kláštery starší nežli jiný který.

V němžto panna abatyše každá se za kněžnu píše, tak toho titule došla, že z knížetcí krve pošla.

Jest tak v veliké vzácnosti, že bez její přítomnosti nižádná česká královna nemůž být korunována.

Též na tom zámku viděti kostel u Všech Svatých třetí, znovu vystaven veselý, jako ve vší Praze který.

Při tom kostele v zámku tom přepodivně veliký zvon, jsa po ohni slitý znovu ke cti, chvále Pánu Bohu.

V tom zámku domové slavní, dosti pěkní a nákladní, vystavení s prácí mnohou, jakž se v tom spatřiti mohou.

Zvlášť dům Pana z Rožmberka, při němž jest zahrada velká, neb na něj naloženo víc i s zahradou než sto tisíc.

Při zámku z západní strany jest také město Hradčany, jako předhradí nějaký, má své právo, rathauz taky.

V němž příbytkové všelicí, domové krásní, velicí, kdež kostel toliko jeden, druhý blízko odtud sveden.

A tak jest ve vší ohradě v pražských městech a na hradě kostelův šest sedmdesát, nechtěl bych jinače zde psát.