Též v Pražských Městech domů, v nich lidí světských i duchovních nalézá se dvanáct tisíc, přistavuje se jich vždy víc.

Praha chudých lidí matka, v nížto mnozí nebožátka i s dítkami tu se živí, mnozí sešlí, neduživí.

Neb se každodenně vidí almužna od dobrých lidí, jenž Pána Boha milují, k nuzným lidem se schylují.

Až podtud o Praze dosti, však o její případnosti v dťuhé písničce doložím, dáli Pán Bůh, když ji složím.

Teď mnohých lidí žádosti činím v té píni zadosti a tak ji zavírám krátce, Pán Bůh požehnej všech práce.

Pane Bože rač to dáti, ať ta města mohou siáti v pokoji, v lásce, v svornosti, ostříhají spravedlnosti.

Na císařském panství v Kácově slavívaly se obžinky velmi vesele. Nyní již to přestává, ačkoliv mladá děvčata přece si zazpívají a žertovný přípitek na poškádlení »mladého pána« nebo »pantáty šafáře« pronesou. Zapsala jsem si popěvky a přípitky.

Popěvky: Žneci a žnečky, vijte věnečky z modravé chrpy a ze zlatých klásků, vijte do věnců vděčnost a lásku. — Nás v létě k práci budili ptáci, slunéčko na nebi silně hřálo, chládku a oddechu bývalo málo. — Teď za to milé nastaly chvíle, kdežto se radostně potěšíme, Pánu Bohu díky za to učiníme. — Náš pantáta hodný dvořák, on má

jedny žence pořád ----Panímáma, panímáma hodná dvořka, nosí pentle

u fěrtouška. — A její pán, a její pán ještě lepší, on jí všecko zaopatří. — Pytel rýže, pytel rýže, pytel mouky, aby pekla dobré vdolky. — — To jsou milé, zlaté časy, ty naše obžinky, máme plné, pěkné klasy, to z nich budou hnětynky. — Nad obžinky v světě není, Pán Bůh-li nám zdraví dá., je-li práce k unavení, jídla je též do sytá. — — Už jsme dovázali, do stodoly dali, při tom jsme si také babu uvázali. — Pantáto šafáři, na nás to záleží, že jsme se činili, velikou žízeň dostali. — Vy pane hlídači, vy jste ještě radši, že je všechno ve stodole, budete spát lepší. — A náš pán jemnostpán on nám dá piva džbán, a jemnostpaničky

upečou buchtičky.------Co pak se to, mladý pane, letos asi stalo, že

vy jste nám toho piva dali letos málo. Kořaličku jenom jednou a pivečka málo, co pak se to, mladý pane, co pak se to stalo?

Přípitlcy: Nade dvorem, pode dvorem roste oliva, že náš pan správec hezkou paní má. — Nade dvorem, pode dvorem roste jetel lánem, že náš pan správec je hodným pánem. — Nade dvorem, pode dvorem roste jalovec, že jest náš mladý pán hezký mládenec. — Na zdraví našeho mladého pána, který nám na pivo dává. — Na zdraví naší mladé paničky,