lidovou tvorbu. Je to záslužná práce, nákladně vypravená. Obsahuje zejména pečlivě sebraný ornament řezaný ve dřevě a ornament na výšivkách a kožiších. Ornament je rázovitý a, jak autor sám praví, že příbuzenstvo tohoto ornamentu dlužno hledati v Indii, Baktrii atd. Zkrátka, ornamentika má své příbuzenstvo na východě, což my o slovanských věcech rovněž bychom rádi tvrdili. Uznáváme-li pečlivost a pietu věnovanou sebrání, kreslení, kolorování a spořádání látky v díle řečeném obsažené, musíme nad průvodním textem se pozastaviti. Huszka je symbo-lista. A s toho stanoviska pozírá na lidovou práci, vidí hotovou věc, nejde zpět, aby pátral po vývinu ornamentu. Vidí tady hotové stylisované ornamenty, jež dělí: geometrické, rostlinné, zvířecí nebo jiné předměty a neživé motivy. Spatřuje v řezbách a výšivkách: páví péro, chrysan-themy, růže, lilie, Boží strom (az isten fádat) ve formě palmetové, dále zvířecí ornamenty: páva, holuba, jelena, skopce, psa, medvěda, kozu, koně, draka (na čorpákoch).

Toto stanovisko není správné, poněvadž tím, že řekneme, ornament je květinový, zvířecí, geometrický a j., není nic řečeno, to se může říci téměř všude, to není u maďarského ornamentu nic význačného. Jde tu o pojetí a provedení ornamentu, o jeho rázovitou stylisaei, kteráž jej staví na zvláštní místo, v čemž se jeví individualita auíorova. Tato svéráznost musí býti postavena do popředí, neboť jenom odlišnost styli-sace, tvar, propracování, zkrátka rázovité pochopení a provedení zde rozhoduje. Kdyby autor nebyl psal dotyčného úvodu, nic by na ceně onomu dílu neubral. Jsme spokojeni s tím, že nám v netknutém kraji pečlivě sebral etnografickou ornamentiku, na čemkoliv ji shledal, že ji urovnal a publikoval. O těchto věcech mnoho mluviti a psáti se nedá. Je to dílem úkolem srovnávací vědy, dílem uměleckého studia, aby se z tohoto materiálu budovalo dále. Vždy nám musí tanouti na mysli věc sama, proto je zbytečno násilně předstírati a vnucovati něco těmto předmětům.

Článek náš s tímto názvem v č. 9. a rozumí se, zvláště příslušné návody p. řed. V. Smutného vzbudily netušený zájem v kruzích odběratelstva Českého Lidu. »Proto se mi Český Lid líbí (píše nám starý odběratel), že pokaždé dovede něčím zajímavým upoutati čtenáře i dbá také praktické stránky národohospodářské. Kéž si všimnou kruhy, jichž se týče, návrhu p. řed. Smutného na výrobu pravých hraček pro děti naše!« »Naše děti, zvláště hošíci, nemohli se odtrhnouti od stránek posledního čísla, kde jsou náčrtky na kolébku, postel, truhlu atd. Vyřezávají, malují, slepují — to je nějaká radost. Těšíme se i děti naše; »tomu