vždycky hrdopejšci. — 2. Chudej člověk co sůl do očí vám byl, kdežto ten člověk se jenom z vás narodil. — 3. Uznati musíte, že vaši bratři jsme, ale přede tyranství od vás udalo se. — 4. Udati zde musím vaše uznalosti, jak ste dřeli kapsy chudejm bez milosti. — 5. Z dobytka platy přenáramně veliký, k tomu ještě husy pěkně upečený. — 6. Udati zde musím, jak ste přeláskavi na ty chudejch husy, pěkně upečený. — 7. Že bez toho je vám všem povědomo, jak z vás jeden sedlák husu nejed dávno. — 8. Už o Martin chudí všecky husy snesli, tu on se domejšlel, že mu chutnat musí. — 9. Toho se nenadal, že jak ji do úst dá, že ona mu v chřtánu do kejhání se dá. — 10. Žalostné na sedláka bylo dívání, když skrz chudejch husu přišel k udávení. — 11. A předci sedláci na to ste nedbali, chudejm jejich husy přes moc ste vydrali. — 12. Po nedlouhým čase přec vám hanba bylo od těch chudejch husy dát ve vaše hrdlo. — 13. Že to bude lepší, když se za ty husy peníze složejí do obecný kasy. — 14. Třicet krejcarů aneb čtyřicet mince chudý za ty husy ať složejí jistě. — 15. Tak ste jednali při vaší společnosti, že s tím uděláte chudejm dost milosti. — 16. Bez citu a beze vší uznalosti prokázali ste jim takové milosti. — 17. Toho platu ještě již nebylo dosti, ještě vám museli zdarma zpravit cesty. — 18. Copak se nám v loňským roku dílo, taková drahota pro chudej lid bylo. — 19. Když přišel sedláka žádat o obilí, on mu to hned řekl, že už nemá žádný. — 20. On hnedky druhej den přijel tady forman, čtyřicet padesát strichů jemu prodal. — 21. Tu každej zkušený musí ustrnouti, když sobě pováží sedlský nevlídnosti. — 22. Jaké pak od sedláků bylo rouhání, když k nim chudej člověk přišel pro obilí. — 23. Že rač to obilí hned do louže hodí, než by ho chudýmu prodal k obživení. — 24. Jak je slyšet, nyní bojejí se vojny, že nespravedlnost nikdež neobstojí. — 25. Ještě vojny oni by se tak nebáli, kdyby tu nebylo těch chudej lidí. — 26. Oni dobře vědí, že za jejich syni na vojně služejí panu císaři. — 27. Pročpak vy se nyní bojíte těch lidí, kdyť jsou to ti lidi, jako byli jindy. — 28. Sami uznáváte, že ste nekřesťansky s tímto chudým lidem zacházeli vždycky. — 29. Tak vás nestrašejí ti chudobný lidi, ale to svědomí že ste lechký měli. — 30 Některej odpoví, že takový není, já ale zas pravím, že má nápad jiný. — 31. Pomoc nám Pán Buch sám všemohoucí, až přijdou o jejich roboty sedláci. — 32. Teprva budeme tyransky tejraní, proto že si budou myslit, že sou páni. — 33. On už nyní praví, že budou svobodný, že bude nositi po straně šavli. — 34. Tu si každej chudej může pomysliti, jaké blaho v zemi český bude míti. — 35. Když dříve byl sedlák z ka-baconem ztažen a předce byl vždycky nad chudým tyranem. — 36. Všem lidem na sobě přesvědčenost dávám, že mám bejt zastřelen, že pravdu povídám. — 37. Já se ale sedlákuch nikdy nebojím, proto že císař pán dal písmu svobody. — 38. My chudý musíme Pána Boha doufat, aby on nám sám dal všecko šťastně přečkat. — 39. Vy hrubí sedláci, zpomeňte si všickni, že sme z vašich otců počali se všickni. — 40. Při zavírce této prosím vás, sedláci, abyste odvrhli to vaše tyranství.