Písně o českých sedlácích z r. 1848.

Mezi rýmovačkami, jež se r. 1848 vyrojily, jsou složeny dvě na nápěv »Na Bílé Hoře sedláček oře«. Bičuji nemilosrdně povahu českého sedláka, tropíce si smíšky z jeho vlastností, z jeho nadějí, z roboty, a osvobození z poddanství. Místy rýmuje skladatel strojeně, násilně, místy přechází v ton srdečný, upřímný. Otiskuji ze dvou vzácných již písniček texty s upraveným, nynějším pravopisem.

Stará a nová píseň o českých sedlácích. Zpívá se notou »Na bílé hoře sedláček oře!« Stará: 1. Hoj český sedláče, vychytralé ptáče, po zpěvu po peří — blázen kdo ti věří, Hej župy, župy okolo chalupy, hej župy, župy, žup. — 2. Sedlák jde z hospody, cesta mu nestačí, když přídě před pána, což je hned jinačí. — 3. Přijda na kancalář, vrchního jak vidí, pokloní se jemu a mluvit se stydí. — 4. Škrábe se za uchem, potírá si čelo, jak by půl dušičky z něho vyletělo. — 5. Jemnost pán-tatínku, letos není loni, jářku toto, vono, nouze bídu honí. 6. Z kan-caláře vyjde, vstoupí jen do síně, hned jazyk rozváže: P.rávo mne nemine. — 7. Stojku jsem daroval, k tomu ještě tele, jestli teď nevyhráni, ať to čert pobere! — 8. Přídě do hospody, shlédne tam písaře. O ty panská nouze, prstem naň ukáže. — 9. Běduje tu sobě: Ach, to jsou nesnáze, rád bych něco řekl, kabacoun mne váže. — 10. Křičí, dupe, vejská, nalévat si dává. »Svobodu nám daly Josefova právaU — 11. Zaplatím své daně, robotu odbydu, jsem přece svým pánem, ty máš vždy jen bídu. — 12. V hospodě vejská si, před pány stejská si, strčil urozenost s rozumem do kapsy. — — Nová: 1. Hoj, ěeští sedláci! budou z vás jonáci, jen co sněm započne svoji těžkou práci. — 2. Bude se tam jednat o platy, roboty, jakby ste se mohli vyplatit z té psoty. — 3 Levně se to stane, stane se to jistě, neb tam budete mít zástupce na místě. — 4. Nebude podlízat sedlák český více, postaví se směle, rovně jako svíce. — 5. Přídě na kancalář: »Pozdrav Pán Bůh, páni, povězte nám medle, jak to stojí s námi?« — 6. Vrchní mu odpoví, že to dobře stojí, a co se vyjedná, to že král sám poví — 7. Nebude nám třeba kupovat si práva, nastane nám nová bezouhonná správa. — 9. Ferdinand král dobrý, on nám dal svobody, při kterých zem česká rozkvete jak z vody. — 10. Písmu dal svobodu, dá ji i vyznání, a pak pravdě svale nikdo nezabrání. — 11. Pride k právu svému zase jazyk český, nebudou sedláka prodávat německy. — 12. Česká zem je svatá, to náš poklad drahý, stůjme za ni pevně, držme se jen Prahy.

Nová píseň o českých sedlácích, kterak oni s chudým lidem vždycky tyransky zacházeli, skladatel té písně František Čížek, držitel kamenouhelných. dolů. Dne 1. Máje 1848. Zpívá se notou: »Na Bílé hoře sedláček oře.« 1. HSj česKý sedláci, byli ste otroci, ale předce ste byli