stičké. Za nehodnou ji položí, někam zavrhou, založí, a snad se jí budou smáti, i dětem ještě nepřáti. Ale vy milí otcové a pobožní rodičové, prosím vás, ať chvála Boží, skrz dítky vaše se množí. Čísti jim knížky nebraňte, a tuto mou práci chraňte, pro milost vašich dítek ctných, od ouštipek a lidí zlých. A vy pak tolikéž jiní, o kterých se zmínka činí. skrz toto ptactvo pernaté, jenž ode mne vinš tu máte, dar chudý za vděk přijměte, na mne laskavě pomněte. A těch cností následujte, jsa rozumní, převyšujte to nerozumné stvoření, na němž jest příklad, naučení, tuto všelikému stavu, zrcadlo všech dobrých mravů, proto jsem se tuto ozval, zda bych lepší vděčnost poznal, nežli na předešlé práci, aspoň nyní tito ptáci by někoho napravili, a jeho zlost zahanbili, a k vděčnosti probudili, tak, aby mi neškodili někteří svou nevděčností, nehryzli mne peskou zlostí. Ale knížku čtli s pilností, chatrný dar s ochotností, tento ode mne přijali, mou ke všem volnost poznali. S tím Pán Bůh dej všem ctnou žádost, a po stnrti věčnou radost.

Appendix aneb důstavek k dítkám. ». . . Tentýž vás teď prostě uče, jsem Šimon Lomnický z Budce ...

Píseň nová pobožná dítkám za své rodiče užívati potřebná, od autora knížky na způsob modlitby Jana Habermanna složená.

To majú z teho, dyž zvónijú oběšencom, potom nemožú zvonit proti krupobiťú. V Bořeticích, jak bylo to Boží dopuščení v r. 1890, chcél kostelník zvonit. Pan faiář mu nedali zvonit, přej — Děte mě aj, s vašú pověru. Ale potom krúpy Bořeticom vyplatily jak nám. Ná potom už jim nebránil a bodej jedna krúpa tam spadla. Tady jaký kusiska ledu, dokřápalo mě to po hlavě, mám samý guče (boule). A v Hustopečích, tam že byla nesnáz. Do teho domka, co si tam postavili, aby mohli střílat z moždířů do mračen, že to pralo, a vinohrady majú zklučený na padrť. A v Brumovicích. tam že to bilo do těch helvítů. — Ná katolíků to vynechalo? — No, to já nevím. — Cakra, já sem se schoval ve >Světlých« (vinohrady) pod ořech a tady najednú křáp (uhodilo) just nade mnú. Ostal sem jak hlúpej a honem sem se pokřižoval. Vedlivá súsedka taky čučela pod stromem, na mě volala, že se nemám křižovat, to přej se má dělat kříž furt protivá tem mračnom.