plátnem ; děvečky nestačily vodu nosit a polévat. Bud k hlídání bylo dosti, někde měli dvě až tři. Dlouho do noci bývalo veselo chase, která skoro všecka bavila se v budách po venku. Po svatém Jiří počínalo bílení a trvalo do sv. Ducha. Plátno vyvářelo se šest- až sedmkrát, vždy jednou v týdnu, a máchalo se u rybníka ; z kotle, pod kterým se topilo, a kde si též brambory vařili a pekli, lila se voda na plátno, které se překládalo a zároveň popelem posypávalo při dávání do kádí. Káď byla veliká s otvorem ve dnu ; tím se voda vypouštěla a zpět do kotle dávala. Mnoha žertů s přenášením bud se spícími děvečkami se natropilo tím, že boudy v noci do rybníka bývaly zanášeny, však soudů z toho nebylo. Každý sedlák do vánoc byl hotov s mlácením, po vánocích se předlo; předlo se doma na čtyřech kolovratech a do čtyř a více chalup dávalo prádlo.

Stařenka ze Slavkova.

Starší ženy ve vsi byly »prádle« ; prádle dostávala len na klouby do domu. Předlo se přes Matku Boží (Matka Boží kužele složí a svačinu naloží). Každá stará babička byla vzácná.

Ve slatcích byly stavy Po chalupách byly třeba dva stavy; dva stavy, špulíř, snovadlo a dva kolovraty vyplňovaly celou světnici až na malou uličku. Tkalo se někde ve dne v noci, obyčejně již od třetí neb páté hodiny ráno. Když přišel pacholek večer ze stodoly, musel před večeří nařezat 6—7 šítů sekaniny, děvečka zatím poklizela a pak se předlo. Děvtčka (kloudná) musela napříst tři šle niky (1 přadeno); na-předla-li 4, dostávala přídavek; která uměla příst hodně, byla vzácná. Hospodyně již o sv. Janě dávala takové závdavek (zamlouvala si ji do služby); též i pacholek, přadlec, požíval zvláštní cti mezi chasou. Někde k vůli prádlu drželi děvečky dvě. Hospodyně musela len zvochlovat, dělat oblace ; skotáci vytřásali koudel, dělali trubky. Tkadlec dostával od kopy (60 loket) bochník chleba a 2 zl. šajnů ; kdo chtěl příst a tkalčit, ten si pomohl k penězům. Sedlák tržil za plátno až 300 zl. š.; kopa plátna, režné 5/4ní byla za 22 zl. š.; úzké se prodávalo na dlouhý