a široké 5/4ní na krátký loket. Hlavním přídavkem služebným byl len a plátno. Děvečka měla služby 12 — 14 zl. š, k tomu 24 loket plátna a selo se jí 1/i míry semene lněného; zdařilo-li se to, měla třeba cent lnu. Také pacholkovi se dle přání jeho ke službě 20 zl sel len jako děvečce anebo '/^ míry ječmene neb ovsa. Len tento se zvláště a odděleně od hospodářova v pazderně sušil a třel. Od půlnoci do poledne se třelo; tředle měla 1 groš od kloubu a stravu. Kloub = 30 zemní = 60 hrstí. Školák dostával 2—3 klouby lnu a plátna, co potřeboval na košili a oděv; nejen on, ale všichni domácí chodívali v plálěnkách. Skoták musel napříst půldruhák (15 páseml a školák 5 pásem tlustého; mnohý školák uložil si 2 štěníky a za to nešel do školy. Svítilo se loučemi ; každý si musel utřít uhel sám. Ve statku děvečka. Sedlák i cha-lupník musel mít koupenou 1—2 borovice na louče, bývaly po 1—2 zl.; z borových polen rok už suchých dělaly se dobré louče. Od tlusté příze platilo se přadlím více, od tenké méně (12 grošů od štuky). Někdo platil moukou a chlebem, mnozí vybírali místo peněz za prádlo žito, anebo jezdil jim sedlák do lesa pro stelivo ; od přívozu fůry steliva počítalo se '/g rýnského š. Plátna se prodávala větším dílem do Poličky a lifrovalo se vojsku. Po válkách italských a v roce 1854 začal se již len prodávat, jelikož přestal odbyt na plátna ; cent štuky měl ceny 20 až 36 zl. Tu začala se přísti také příze hrubá (půldruháky) na hampalaš; půldruháky se začaly prodávat han-dlířům, kteří je po vsi kupovali. Lid chudší, který neměl vlastního lnu, len kupoval, předl, tkal a míval zajištěný výdělek týdní až 5 zl. Len se kupoval a plátno se prodávalo v Litomyšli na trhu. Cha-lupníci bývali úžeji se statkem vázáni nežli nyní, neboť též len mívali setý >na spolek«, ale jen na první užitek. I kantorův pomocník ze Sebranic měl po vesnicích setý len (záhon), někdy semeno dal a lnu neměl žádného ; v případě tom měl větší škodu nežli obnášela celá jeho roční služba od principála. Do r. 1847-1850 byly spolky. Tak práce polní všecka byla odvislá od sedláka : který chalupník měl 4—5 měr pole u sedláka, to byl chalupník ! Práce v lnu, plátně, částečně nádenická, ve stodole a v žních odvislá byla zase od chalupníka Obilí, zvláště mouka a chleba měly u chalupníka větší cenu a byly

Valaška od Frýdku.