jedna hraběcí cera umí tuze dobře hrát v karty, že každýho vobehraje. Šel do hradu a žádal, zda-li smí s ní taky hrát. Vona svolila. Hráli pořád, a tohoto vojáka nemohla vobehrát, měl pořád víc- a víc peněz v pytlíku!

Poutní chrám Panny Marie ve Frýdku.

Dyž byl už večer, vomrzela hra tu hraběcí ctru, a šel spát. Složil si své -tři věci na síůl a ráno. dyž stal, neměl nic, ta hraběcí cera mu je vzala. Naříkal si, že je neehčasnej, ale nebylo nic plátno, musel z hradu pryč.