Několik pohádek z Duba.

Byl jeden otec a matka a tomu oci se říkalo Roman. A von zemřel a ta matka ho zakopala pod stůl a vdala se a vzala si Tomana. A ten Toman jednou vodešel do hostince a ta matka byla sama doma. V tom se něco mlelo pod stolem a vona volala: »Tomane, poď domu!« A vono to vodpovedělo: »Nevolej Tomana, máš doma Romana, já už lezu«. A vona zas: »Tomane, pocf domu!« A zas: »Nevolej Tomana, máš doma Romana, já už sem venku« A vona se bála a von řek: »Všechno menuj, jen zuby némenuj!« A vona řekla: »Romane, ty máš voči« a »Romane ty máš pěkný uši«, a dyž menovala všechno, tak řekla: »Romane, ty máš pěkný zuby«, a von udělal haf a roztrhal í.

Šel jeden voják z vojny, dyž už měl vysloužíno. Neměl u sebe jen tři krejcary. Sel skrz jeden les a potkal tam žebráka, kerej už byl moc starej. Prosil vojáka o krejcar. Voják mu ho dal a šel zas dál. Potkal zas druhýho žebráka, kerej byl nemocnej, i prosil taky vojáka o krejcar. I dal mu voják zas druhej krejcar. I šel dál a potkal opět žebráka, kerej už byl na pólo mrtvěj. Vzala vojáka lítost nad žebrákem a daroval mu třetí krejcar. Šel kus cesty z lesa a náhle se mu zjevil Bůh. Pámbu vojáka vybíd, aby si zvolil tři věci za ty tři darovaný krejcary. A zvolil si fajfku, aby na požádání byla plná tabáku, aby si moli zakouřit, hda chce. Druhou věc si vyvolil, že má pytel a dyž někomu řekne: »Skoč do pytle!« aby už tam byl. Třetí, že má pytlíček, a dyž na něj zatluče, aby byl plnej dukátů. Pán Bůh řek: »má se stát«. Přišel do jednoho mlejna a požádal je, aby ho tam nechali přes noc. Voni ho vodbyli, že mají sami jen jednu sednici pro sebe. Do druhý že přídě vo půlnoci dycky čert. Von se nedal zastrašit, jen aby ho tam nechali, že se nebojí. Sed si za stůl do tý sednice, co měl přít čert, a hrál v karty. V půlnoci se strh rámus a kdož se tam přisype jako čert. Viděl vojáka hrát v karty. Jen se na něj ušklíbal, myslel, že už je jeho. Sed si naproti němu a začal taky hrát. Přišla jedna hodina a čert se měl už ubírat. Zacel si s vojákem zahrávat, myslel, že ho roztrhá, ale nepodařilo se mu. Voják řek: »Skoč do pytle!« a už tam čert byl. Hodil ho pod postel a šel spát. Ráno mlnářoc stali, hned se dívali, esli je voják žívej. Z velkým podivením vostali koukat, dyž viděli vojáka ži-výho. Slibovali mu, co si přeje, že mu dají, von ale nechtěl nic vzít. Voják šel s čertem pryč a u jednoho kováře mu nechal hodně namlátit a pak teprv ho pustil. Přijel do velkýho měsla a tam se dozvěděl, že