u Jezírka toho vykonávali a napotom teprv obrácení na křesťanství pohané ke cti sv. Václava zde chrám Páně založili, který je na víru Kri-slovou obracel s mnichy öili poustevníky sv. Augustina. — Na pravém břehu Vltavy od Vyšehradu až k Zelenému prádlu, neb sv. Klimenta ko-slelu čili ku Poříčí znamenité věci pamětní okolo církviček, kostelů, hřbitovů,soch, sv. muk Božích se vykopaly a popelnic. Kde nyní stánkové Boží stojejí, staří všady žárovišťata, bohárny, hrobiště, póhre.bišťata atd. poh. nepochybně se nalézala a obrácením pohanů v křesťanská se proměnila. To se juž dokázalo na těchto místech z vykopaných pozůstatků pohanských.

3. Děvčata hanácká z Vyškovská

Pečivo ke cti bohů a bohyň. Jitrnice (jilrnice, jutrničkn) bohyni jitřní . . . Jitrnice jitřnímu bohu a jitřní bohyní. — Bábovka, bochta, bohbabky, méchurky bohyni Bábě. — Budáček znamená svěllobohn. Budáčky při pečení chlebu se mu obětovaly, potud po Cechách -o pekou. — Peruník značí z medu posvátných včel a Božího žila Peruna, Hřímboha atd. Srov. Marci-pan = perník. — Křesťané : Jidáše, plackou jmenujou v postě v 7 téhodni, o zeleném čtvrtku se pekou a medt-m potírají. — Voják Bandur, houska prostá z černé mouky, veliká a jako banduíi zavalitá. — Svatojanský chléb.

O Veliký pátek před slunce východem lidé okolo Žebráku, Točníku, Velisu, v Římě, v Kublově, v Berouně na Křivokládsku v zahradě se modlí, takto v kleče obráceni na východ: »Ráno, ráno, raníčko! než vyšlo z hor sluníčko, židé Krista Pána jali, on se třásl, oni se ho ptali: Máš zimnici neb žloutenici? Nemám a nebudu mít až do smrti!« Potom se třikráte Otčenáš pomodlí otec š dětmi. Očitý svědek toho V. Krolmus. Okolo Labe, Jizery lidé ten den před slunce východem skáčou do řek a se omejvají a potom se jdou do zahraď modliti.