Pověsti o pokladech na Chrudimsbu.

Pan uč. Frant. Teplý ze Svidnice sděluje: Jistý člověk šel okolo li-báoského lomu na dříví, a tu pojednou z jedné nakupených tu hromádek kamení vyřítil se zajíc. Zašel si k lé hromádce a hle! mezi kamením zalesklo se mnoho lesklých peněz. I vzal něco jich do ruky a obtěžkávaje je v ruce, pravil: »To jsou ty peníze zalrackaně těžké!« Ledva to dořekl, vypadly mu peníze z ruky a i ty na hromádce propadly se do země a více již na povrchu se neobjevily. Bylť sám nálezce poklad ten zakřikl na věčné časy.

Lakomý sedlák ve Svídnici zakopal si mnoho všelijak namamoně-ných peněz »na hašovce« do země. Když peníze zakopával, lítal nad jeho hlavou černý ptáček. Sedlák, když peníze zakopal, volal na ptáčka: »Přidávati dovol, ubírati nedej!« Po čase, když přišel rok neúrodný, zašel si sedlák »na hašovku«, chtěje si tu něco vzíti ze zakopaných peněz. Jak však se dal do kopání, přiletěl známý mu černý ptáček a klobal jej do rukou tak silně, že musel od kopání ustáti a domů s nepořízenou odejíti. Rozklobané ruce se mu rozbolavěly a on po delší čas byl vůbec k práci neschopen a peněz zakopaných také více nenašel. Najde prý je ten, kdo jmění své rozdá chudým. — Druhdy chodívali pověreční lidé do rozvalin starých hradů, kdež se modlili k sv. Koruně a prosili ji, by jim zlata poskytla. Zajímavou zprávu o hledání pokladů na Kunětické hoře podává Cereghetti ve své rukopisné kronice města Chrudimi, kdež píše: »V roce 1768. sebrala se dohromady jakás pobožná cháska z Chrudimi, Heřman. Městce a od Německého Brodu. Ta chtíc poněkud jinak živa býti než někteří pracovití lidé, snesla se na tom a začala modlení na Hůře Kunětické. To když trvalo některý týhoden, oni zatím u bohatých mlynářů a u jinýr-h možných sousedů peníze vypůjčovali, tím je troštujíce, že jak zlato dostanou, jim za ty peníze třikrát více vyplatí. Toho jsouce někteří žádostiví, vskutku jim peníze půjčovali. Oni zatím dobře jedli a pili, potom dobrému životu začali zvykati a nemohouce zlata doptati ke lži se utekli. I spravili sobě pečoft a vydali řeč^ že již zlato mají, které jim svatá Koruna v způsobu kusu zdi hodila, kteréž do Prahy Jesuitům dovezli. Že v hotovosti peníze nemají, že jim jen vechsle dali. Vechsle falešné napsali a pečoft přitiskli na 50000, 100.000 atd. Načež chtěli tisíce vypů]čovali. Byli však prozrazeni, pochytáni a na rok do Prahy do špinhausu zavezeni.<