O lidových pořekadlech se stránky chronologické.

Staré lidové pořekadlo »Svatá Luíie noci upije« značí, jak všeobecně známo : Na svátek svaté Lucie začne se nejkratší zimní den opět prodlužovati.

O tomto pořekadle pojednal prof. Zíbrt v několika'článcích, zejména ale ve svém spise: Staročeské obyčeje atd. V Praze 1889 na str. 238. Zíbrt dokazuje, že pořekadlo loje původu-starodávného, a že je rozšířeno v celé Evropě, i uvádí různé jeho verse v jazyku českém, polském, německém i francouzském, i jest viděti, že i v literatuře jest pořekadlo to uváděno již v první polovici sedmnáctého století.

Jest všeobecně známo dále, že svátek svaté panny Lucie připadá na den 13. prosince, tedy na 8 až 9 dní před zimním solsticiem i stačí pohlédnouti do kalendáře, abychom se přesvědčili, že o sv. Lucii trvá noc 15 hod. 56 min., kdežto nejkratší noc v zimním solsticiu trvá 16 hod. 1 min. čili o sv. Lucii jest den ještě o pět minut delší a noc o pět minut kratší, nežli o Vánocích, noc pak je o svaté Lucii o 1 minutu delší, nežli dne předešlého a noc se prodlužuje do Vánoc skoro o minutu denně k ránu, vzhledem k tomu, že následkem posice země v periheliu, slunce zapadá od 9. neb 10 prosince každý den o něco později.

Se stránky přesně astronomické jeví se tedy lidové pořekadlo nesprávným, i nalézáme v jiném pojednání páně Zíbrtově, jaksi na omluvu chyby, jíž se lid tuto dopustil, citováno modifikované přísloví: »Lucie noci upije, ale dne nepřidá «

Jak si vysvětlíme tento omyl? Víme přec, že ve druhém tisíciletí po Kristu byli staří Čechové, Němci, Poláci i Francouzi právem čítáni mezi nejosvícenější "národy evropské. Neměli snad dosti pozorovatelského talentu, aby byli seznali omyl tak nápadný. A proč zvolili ku pořekadlu právě svátek, tak vzdálený od počátku zimy?

Víme přec velmi dobře, jak přesné astronomické vědomosti měli staří národové dávno před Kristem, a zejména jejich vědomosti chronologické, získané skoro bez přístrojů na základě pozorování běhu slunce a hvězd, překvapují nás svou důkladností.

Z bádání, jež podnikli zejména Flinders Petrie, Lockyer i jiní, víme, že chrámy starořecké jsou určitým způsobem orientovány podle slunce a totéž platí o mnohem slarších chrámech, hrobech i pyramidách egyptských. Vím dobře, že to souvisí s velmi starou kulturou Egypťanů a proto uvedu jiný případ z Evropy.

Ve střední Anglii nalézá se dávnověká památka nazvaná »Stone-henge«. Dle novějšího bádání jest toto kruhovité, na jednu stranu