otevřené sestavení monolilhů, uprostřed něhož se nalézají zbytky oltáře, zbylkem pohanského chrámu, posvěceného Slunci. Flinders Petrie a Lockyer seznali, že tento starý pohanský chrám byl přesně orientován dle slunce. Den, kdy bylo slunce z celého roku nejdéle nad horizontem na obloze, zasvěcen byl Slunci, i bylo slunce, právě když vycházelo, víláno náboženským obřadem ve chrámu, jemu zasvěceném. Kněz stál u oltáře, obrácen k východu a slunce vyšlo v bodu horizontu, ve kterém horizont protínala hlavní osa chrámu. Tímto způsobem byl chrám proti slunci přesně orientován. To byl největší svátek praobyvatelů Anglie i je z toho také viděti vysoký stupeň jejich kullury.

Následkem změny sklonu zemské osy k ekliptice nevychází dnes slunce 21. června na onom místě, na kterém vycházelo, když byl chrám Slunce, Stonehenge, zbudován, nýbrž vychází poněkud více k východu. Této okolnosti použili Flinders Petrie i Lockyer k tomu, aby vyšetřili dobu, kdy onen chrám Slunce byl zbudován. Změřili místo horizontu, na klerém dne 21. června slunce vychází, určili odchylku odhodu, ve kterém hlavní osa chrámu horizont prolíná i nalezli, že chrám Slunce byl vystavěn asi 1700 let před Kristem.

Mohli-li pohanští obyvatelé Anglie před 3600 léty určiti přesně, který den v roce je nejdelší a v souvislosti s nejvyšší severní deklinací slunce i chrám svůj vystavěti a jej přesně orientovali, nastává otázka: Jak mohli vysoce vzdělaní křesťanští obyvatelé střední Evropy dopustiti se tak veliké chyby, jaká vysvilá z nesprávného pořekadla »Lucie noci upije?« Bylo by postačilo opakování jednoduchého pozorování starých obyvatelů Anglie, kde vychází slunce nejsevernéji a stejně tak zapadá, a byli by připočtením 182 neb 183 dní, to jest o tolik dní později, nalezli nejkratší den celého roku, anebo mohli tento stanoviti přímým, .pozorováním.

Považuji za úplně nemožné, aby naši osvícení předkové byli měli tak špatné vědomosti astronomické, i provedu důkaz, že se pořekadlem »Lucie noci upije« předkové naši chyby nahoře uvedené nedopustili.

Pořekadlo: »Lucie noci upije«, jest nesprávné, ale jen dle kalendáře Gregorianského, jest však úplně správné dle staršího kalendáře Julianského.

Když papež Řehoř XIII. roku 1582 nařídil, aby byl nesprávný Julianský kalendář nahrazen kalendářem novým, jelikož tehdejší astronomové dokázali, že délka roku tropického neobnáší přesně 365V4 dní, nýbrž 365 dní 49 min. 16 sek., bylo z kalendáře vypuštěno 10 dní a po 4. říjnu následoval 15. říjen. Tím byly ale přeskočeny nejen dny, nýbrž i svátky a proto vidíme, že východní křesťané, kteří dosud užívají kalendáře Julianského, mají i určité svátky o 13 dní později. Tak ku př. narození Krista jest u Rusů 25. prosince dle jejich kalendáře.

Sválek svaté Lncie datuje se z prvních dob křesťanství, bylať umučena za Diokleciara, tedy ve 3. století a proto byl již ve křesťanském kalendáři dříve, nežli nastalo rozdělení na církev západní a východní (9. stol.). Proto nalézáme, že i dle ruského kalendáře připadne Lucie na