13. prosince. Tam jest uvedeno při datum tom »Oresta i Lukiji« jakožto svátek vedlejší.

Poněvadž ale ruský 13. prosinec je téhož dne, kdy my máme dne 26. prosince, mají Rusové ještě nyní pravdu, když tvrdí, že na sv. Lucii noc se znatelně zkrátí, neboť svátek ten připadá 4 až 5 dní po zimním solsticiu.

Avšak i naši předkové měli pravdu, když před zavedením kalendáře Gregorianského tvrdili, že Lucie noci upije, jak je viděti z následující úvahy.

Dle sdělení, jež učinil slavný americký astronom Simon Newcomb panu Mendělejevovi roku 1900, obnáší interval mezi dvěma návraty k ekvinokciu pro různé epochy následující počet dní:

Difference mezi délkou roku Julianskébo, který předpokládal Julius Caesar rovným 365"25 dnům a mezi nynějším slunečním rokem obnáší 0 007801 dne čili l/lslS.i8S7 dne. Musí se tedy vždy za 128-1887 let jeden přestupný den vypustiti. Kdybychom se však chtěli vrátiti vždy k jarní rovnodennosti, jak to chtěl papež Řehoř X., bylo by uvedené číslo 13101. Je známo, že dle Řehoře vypouštíme 3 přestupné roky za 400 let, čímž vlastně užíváme nesprávného čísla 133"33 . . let.*) Dle téhož papeže muselo roku 1583 přijíti jarní ekvinokcium na 21. března, jak bylo tomu za doby velkého koncilu Nicejského r. 325.

Máme tedy celou věc vyjádřenou následujícím přehledem, když od doby prvního koncilu Nicejského v roce 325 za každých okrouhle 128 let rozdíl mezi Julianským a Gregorianským kalendářem se posune a 1 den,, tím, že se v druhém kalendáři vždy jeden přestupní den^jvypťfchá.