slabiky prohazovali, viz vlastní jména, viz Damil horu a mlýn Tonmühl u Doks. rybníku a horu nad Berounem, což Mi-lada značí. Ladoga =: Ko-lada. Vyhob = Vohyb. Mlha, mhla, mha, Mze atd.

L i b o c h, Libichov, na pravém břehu Labe a nad potokem a silným živým pramenem, který pod polohou Hubený, Hubenov z°. slráně, kde se nyní lázně nacházejí, leží. Zde se dle pověsti r. 1826 za starého f Veita Otce f Václava a Antonína vykopal v skále vytesal kameny rožeň. Nad pramenem jest žaroviště a pohřebiště poh. hned nad lázní a baráky asi 1/i hod. cesty od Libocha. Též od Strašnic přes Vysokou až Bosiny. Též v Střednicích a j, v. v onom okolí. -

Lichoceves hod. od Okoře vzdálená. Zde se nesmírné velikosti mohyla (homole) nalézá, na ní bylo kopáno r. 1830. na zemčata, chudým lidem od Součka Pražana držitele toho statku ku sázení ponechána. Na vrcholu vykopali: Kruh bronzový veliký, přilbici, 2 kruhy ruční, meč a popelnici, ostatky v nádobě toho bývalého poh. velikána. Hrad starý býval ve vsi, základy se zde nalézají. Proti lomuto hradu na východ, v měsíci červnu vychází přes tuto Homoli (mohylu) slunce, takže držitel poh. této dědiny onu mohylu co žároviště, co oltář na východ slunce při ranní modlitbě míval.

L a d v í, nejvyšší hora u Prahy n Vit. nad Ďáblicemi vsí, ovčínem a myslivnou ďáblickou, leží na sever od Prahy, jest toto Ladví háj ďáblický, habrovím, jedlovím, borovím, lískovím atd. nízkými zakrnělými obrostla hora kamenitá. Zde na hoře před lety byla rovina; však okolo r. 1826 na silnici se vydobývala sůl kamenná na silnici, odtud tyto jamy zde a v nich dešťová^vod-íu Též se zde sanitr dobýval. Trojhran zde stával. Tento háj dali Křížovníci dokola posekati a v role (pole) orná obrátili, tak že jen toliko z celého háje dokola koruna či vrchol Ladví lesem porostlý pozůstal 1840. Dobrá pastva zde pro ovce. Často vyschne tráva na tomto ladví. Jahody zde nerostou, jen toliko malinoví zde roste. V tomto háji několik lidí se pověsilo na stromech a tuto zahrabalo. Ladví též hora nad Babicí vsí nedaleko Dnespek.

Minci, peníze na Čechách od starodávna naši praotcové slovanští znali. Naši otcové pohanští znali kovy slévati, to poznáváme na grafitových (tužkových) nádobách, které jsem na poh. pohřebištích vykopal pod Kování a Kovancem, na Žárkách, v Makotřasích, na Moučině nad Ble-vicemi a j. v. Sám jsem vykopal na pohřebišti na Žárkách v popelnici maličký stříbrný peníz. Libuša juž okazovala zlaté a stříbrné hory českým rodákům, v nich se zlatá a stříbrná ruda nalézá. V hrobích pohanských na Levém Hradci, v Budči, na Reporeji, na Hrádku Sudoměřském, na Tetině a j. v. skroucené dráty, kroužky kovové malé prostřední a větší jako haklice či prstinky jedny na druhých navléknuté neb větší kroužky Okolo roku 1830. nechal zprávčí Tuchoměřický na Okoři, pustém hradě, žádný neví kdo stavěl ten nejprvnější hrad (jako roztocký zámek dle slunce stavený dokola), vždy ale slejchával, že se v něm veliký poklad ukrývá; pročež po celý rok nechal v něm a okolo něho kopati. Jednoho času mu napadlo, aby v stráni, v skále, hledal tuto skrejš, vida skrze