když jdou jeptišky z hodinek, vidíme tam na zahradě modré plamínky tančit a poskakovat.« Ale majetník přece dům koupil, plamínky ho právě lákaly: to tam hoří jistě peníze. V noci vstal majetnik a nebál se, vzal motyku a lopatu, a šel na plamínky. Přijde na zahradu po plamínkách — kolem plamínků obchází černý pes a oči má jako dva žhavé uhlíky. Ale touha po penězích zle pálila domácího na duši, zvedne motyku a prásk po psu, a už letěl domácí ke zdi a měl všecky kosti jako přetlučené. A pes cenil zuby proti němu a z tlamy sršel mu oheň. A darmo domácí ve dne překopával zahradu křížem krážem, pokladu nenašel.

Jednou prosila jeho manželka, když šel do hospody: >Muži, nechoď do hospody, veliký pes tlaoí se mi a mačká do okna a funí a dýchá přes vyplazený jazyk.« »Spi, máš tu Nánu s tetou,« odpověděl muž a šel do hospody. — Když třetí i čtvrtý den žena prosila, aby zůstal doma, muž zůstal. Sedl si ke stolu, rozsvítil lampu a připravil si k ruce kus železa: »Jen ať pes přijde a dýchá do okna!« Žena pojednou v úzkosti šepee, že pes již je zde. »I prachsetsak — —« zaklel muž a utíkal ze dveří se železem v ruce. A zvenčí slyšeti bolestný kvil — to po zaklení mužově. Muž vrátil se z venku a byl zamlklý. Když se ho žena tázala, co viděl, řekl: »Dej mi pokoj a nechlěj to vědět.« A neřekl ta nikdy.

Jednou šel jistý muž pozdě v noci okolo kostela na Slupi, a tu proti němu pes jako jalovice, černý jako ďábel s vyplazeným jazykem a dýchá jako/lokomotiva a hup na muže — jak muž psa setřásl a utekl, to nevěděl/Sám. Vrátil se a hledal jiné cesty k domovu.

Tez jiní viděli černého psa v těchto místech, jak běží starým poto-čištěm vinného potoka a čenichá po zemi, něco hledaje a mizí vzadu za domy ve Vyšehradské třídě proti »pěti králům«. Tam třikrát zaštěká a zmizí za klapotu mlýna.

Podivná shoda okolností: potočišté vinného potoka (náhon Botiče) šlo zrovna pod krámem nynějšího řezníka Karabce, a klapot mlýna zbyl jen ve strašidelném zjevu, o mlýně samém nevěděl již nikdo. A ejhle! Když kopali základy pro dům, v němž bydlí kupec Marek, přišli ve-hloubce as dvou sáhů na staré vantroky — tedy neklamnou stopu mlýna.

I dějiště strašidelných zjevení psa právě líčených jest zajímavo, aó o něm vypravovatelé ničeho nevěděli. Rovněž tak znal každý vypravo-vatel pouze jedno, své zjevení a nevěděl nic o jiném.

Strašidlo psa objevuje se po celém Vyšehradě a poněvadž prý hlídá pokladů, bude jich asi hodně na Vyšehradě i v podhradí.

Pod Volfovic na protější straně v jednom ze starých domů straší také pes, ale bílý. Jednou šla holka pro něco do sklepa a bylo snad již na půlnoc. Vejde do sklepa, tam svítí na hromadě bílé peníze modrým plamínkem au nich sedí bílý pes a z každého chloupku svítí bílé světlo, očí má bílé, tlapky bílé, všecko bílé. Holku obešla hrůza,.