chovala se narážka na pražmu v pořekadle : »Leká na to jak na pražmu.« A touto rozumějí klásky pražené a mleté přede žněmi v čas nouze.17)

Po mém soudu není proč pochybovati o vylíčeném významu pražmy, jež byla pokrmem patrně již při pravěkých slavnostech letního slunovratu. Prvotiny úrody dozrávající měly snad podobnou moc a sílu jako kvítí trhané toho času. Pražma, přírodní to pokrm, byla pojídána nepochybně nejen pražená, ale i syrová, hned jak byla vymnuta z klasů. Ještě za naší doby lze viděti mládež i dospělé, kteří v polích utrhnou si klas nezralý a pojídají s chutí vymnutá zrnka, nepřestávajíce na jediném klasu. 0 názvu a minulosti té prostinké pochoutky nevědí ovšem ničeho.

V pražmě vidíme primitivní a prastarou stravu lidstva. Bezděky vzpomínáme líčení Mordovceva, který se zúčastnil pražmové snídaně, uchystané kočovníky asijskými na dvoře stanice Suchý Fontán před Erivaní na cestě k Araratu. Pise takto: Divoši ti (změnění civilisací ruskou v kočí a jezdce místní stráže) sedí kol rozházených snopů pšenice, lišící se od evropské zrnem i slámou, jakož i chutí zrna, jež jest ku-lovatější než naše. Vidím, jak někteří ze sedících kol pšenice zapalují slámu z různých stran ; pšenice chytá — oheň proběhl všecky snopy, ztrávil slámu skoro do posledního prášku a klasy zuhelnatěly. Divoši berou do ruky po hrsti zuhelnatělých klasů, trou je mezi dlaněmi, jež jsou skoro jako mlýnské žernovy, pak foukají na dlaně, aby odstranili plevy a očištěná zrna vážně dávají do úst a s patrnou rozkoší žvýkají. . . Podali upečená zrna Mordovcevu a chutnalo mu.18)

Nyní bude úkolem sběratelů zapsati si pražmu a pátrati po všech zajímavých podrobnostech a doplňcích.

V květnu pořádají »Máje« takto: Den před »Májemi« hoši přinesou z lesa břízky a dosti vysoký smrček a složí je prostřed vesnice na místo porostlé drnem. Večer se sejdou, oklestí a oloupají smrček a nechají jen zelený vršek, který okrášlí stuhami. Potom postarí smrček a upevní, aby ho vítr neskácel. Kolem smrčku udělají kolo z břízek a ponechají jenom dva vchody, které upraví na způsob branek. Když vše náležitě urovnali a okrášlili, vezmou zbylé břízky, chodí stavení od stavení a upevňují je na vrata, a sice tolik, kolik je děvčat v té domácnosti. Druhého dne odpoledne sejdou se hoši v hospodě, kde již čekají muzikanti. Průvod jde s hudbou po vsi a v každém stavení, kde jsou břízky na vratech, se zastavují pro děvčata. Nechce-li některá dívka