zachovává týž obyčej na Kralohradecku. Vypravoval Kodym doktor v lékařství, krajan. Matky též tančejí, čím vejš vyskočí, tím prý větší len vyroste, místem ječmen aj v. plodiny. Nyní nedospělá školní mládež o vrkoč tancuje, před lety prý mládenci dospělí o vrkoč tančili.

Most. V Praze Babovka se dle pověsti se požívala na mostě pražském na konci masopustu. Smrt se shazovala z mostů českých do řek. Z pražského mostu prý Peranovíka, kterému ke cti sošku kamenou (Rohlandsäule), sloup, postavili ku poctě na levém břehu Vltavy, z mostu do Vltavy zvrhli, meč jeho posud se prý ve vodě ukazuje lidem atd.

Mohyly, pohřebiště. V Mlčehosti na Vepřské osadě u Veltrus též poh. žároviště a pohřebiště. Zde se množství popelnic při kopání hlíny na dráhu železnou vykopalo a potlouklo. Zde na pohřebišti pes svůj hrob měl, který se tu vykopal, a na Přemyšlení i jeden svůj hrob vymazaný jako člověk měl. Svědek očitý V. Krolmus, cihlář ajv. Hora Vínek, mohyla, nanošena pískem zakulatěná Vínek nazvaná. Tato hora slově Vínek mezi Stražkovem a Vražkovem na pravé ruce, vedle silnice kamene od Veltrus do Doksan na právo. Pověst o Vínku. Ten prý čerti (pohané) stavěli, na kolečkách písek naň (na mohylu) vozili a Panna Maria zase jen (křesťané) v klínku hlínu na Říp (Hřib) nosila. Ona přece vyšší horu vystavěla, než čerti (pohané). To jest z doby převratu pohanského do křesťanství, když tam sv. Jiří kostel stavěli.

Mohyla otce, matky a dítěte. U Brozan jsem vykopal kosti v jednom hrobě otce, který měl při sobě popelnici, žena jeho též a dítě držíc přes sebe, jenž také malou popelničku mělo při sobě, která popelnička měla slepičí vajíčko na popeli, dychtivý kopač chtěje věděti, co ve vajíčku a popelničce jest, vše to roztloukl. U Bužovic na pohřebišti se také skořápky v hrobích pohanských nalezly. Lid je škeble, ške-blota slově. Děti slepičí vejdumky (vyfoukaná vejce) zavěšují smrtelnou neděli na smrček, když chodějí po vsi se smrtí.

Modlešovice ves od pohanského božišlě, leží na svahu ves. Zde se modlili pohané u studánky Helišky (Elišky bílé Paní, bohyně úrody) je živý pramen v zahradě Fr. Mráze sedláka č. d. 3. u Strakonic. Potoky okolo Modlešovic tamní sdělil Jan Hůrský, přednosta okresu strakonického. Studánka »Pod-lubí či Podhruby« v lukách v lubném položení ! Velká studně u prostřed vsi. Mezi Eliškou a velkou studní kopal 1849 Hůrský, vykopal mnoho set popele, popelnice, pokličky. Na Homoli (skála, drobivý pískovec homoli podoben vršík), na Škavlíku, na Sáře — Sáru (pahor skalnatý) na Potuží, na Směnách, na Hrbovatce (hůrka), na Vejhlídkách.

Ochehule! Ty holka! matko! máš ten čepec na hlavě jako Oehechule nebo Vochechule ! Ty čertova Vochechule. (Nadávka).

Opočno. V onom okolí sídlili Orebité, jejich vůdce Chvalovský byl, který zde v tomto chrámu snad odpočívá. Každý Orebita zde pohřbený má svůj erb a meč na hrobce kamene. Zde v kostele třebechovickém mají svůj nápis na stěně : My ubozí Orebčané, Prosíme Tebe o Pane! A ty svatá Trojice! Prosíme Tě velice. A ty svatá Lidmilo!