str. 453
u Kyjova jej viděli a báli se tam chodit. Jenom bednář se nebál a chodil do Kyjova řezat březiny na obruče.')
Stará H . . á, co bydlela vedle nás, chodila často na tačky k S . . ům a šla vždycky cestičkou za humny. Jednou šla už večer domů a tu se jí ukázala světýlka. Vedla ji k Hornici, potom skrz celý Dolov až k panskému ovčínu. Ráno ji našli lidé potlučenou. To prý po ní dušičky dupaly. Od té doby už nechodila na tačky, a lidé byli rádi, že aspoň všeliké řeči přestaly.2)
Dívky Stochovské na Strašecku hraji si na slepou bábu.
Byla to žena divná, a lidé se jí báli, protože prý měla raráška. Přiletěl od Hornice a sedl si na komín její chalupy. Raráška jsem sám viděl. Když letí, pohybuje zobákem v právo v levo a pouští z něho zář. Když jsem byl ještě chlapcem, sáňkoval jsem se s jinými za knížecí zahradou. Najednou od Malešic letěl rarášek. Nechali jsme sáněk a utekli. Ostatně rarášek jest nějaký pták a zář snad jest jeho dech. Kdož to ví!
1) Kyjov, les na vrchu stejného jména u Malešic. Na cestě z Křimic ke Kyjovu jsou tůně naplňovány vodou leky Mže, když se rozvodni, fiikaji tam „vje-zařich". Od jezar směrem k místu, kde viděl ohnivého muže, jsou „jimky", tůně zbylé po bývalém řečišti Mže. — Šneperk jest v parku uměle nasypaný vršek se šnekovitými pěšinami vzhůru.
2) Hornice, kostel a knížecí hrobka na návrší u Křimic. — Dolov, dlouhý ale mělký úval táhnoucí se obloukem od Hornice na východ až k silnici. Částečně jest stromy ovocnými posázený.
|
