473

broskví, moruší; stráně a meze mezi vinohrady pokryty jsou keři srstkovými a rybízovými.

1. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva jest pěstování zelenin; ob-dělávají též pole, luka a hledí si pilně vinařství. V zimě kácejí stromy v lesích k palivu neb k potřebě. Hospodáři zdejší sami zhotovují si většinu nářadí k hospodářství potřebných: hrábě, topora k rýčům a motykám, násadky k vidlím, žebřiny, žebříky, »púzy« a >longy«. Cepy i držadio dovedou rovněž sami si zrobiti.

Křiž ve dřevě na Zbirovsku.

Na jaře,jakmile slunko roztaví umrzlou půdu, spěchají lidé na zahrady a železnými rýči (= rýl) na toporu zaraženými rozrý-vají půdu. Do zkypřené půdy zasévají semeno, sadí přísadu. Sotva semena vyrazí ven a přísada vzroste, nastanou »plevačky«; později třídí se zelenina: slabší výrostky se vytrhávají, aby silnějším neubíraly světla denního a výživy ze země. Vezdejší půdě daří se mnoho druhů zeleniny: mrkev, petržel, cerel, salát, okurky, zelí, kapusta, dýně (= turky), melouny, květák (= karfiol), chřest, křen, pór, černá řípa. Kromě toho pěstují se zde kmín, mák, majoránek (= maryjánek), kopr. Z okrasných a léčivých květin naleznou se tyto: karafiát, muškát, rozmarýn, hřebíček, macešky, sedmikrásky, noční krása, svlačec, slunečnice; z léčivých šalvěj, levandule, peluněk. Na zahradách daří se ještě rajská jablíčka, fazole, boby; na polích hrách, vikev, řetkev, špenát, vodnice, brukev. Za okny nevěsty opatrují si myrtu. Od května až do konce srpna dorůstají postupně různé druhy zeleniny a vyvážejí se na trhy na prodej. Na podzim odváží se všecka zelenina a ukládá se očištěná do sklepů, do jam, neb zakládá se do járků a na zimu pokrývá se slámou