Pohled na Hořice z r. 1822.

Výstavnost našich měst a městeček změnila během století XIX téměř úplně svoji tvářnost, a to zpravidla nikoliv na prospěch své malebnosti. Litovati jest, že se nám aspoň v obraze nezachoval jejich vzhled na počátku minulého století. Ale nebylo tehdáž pro něco takového ani porozumění, a nebylo to tehdy ani tak snadným a laciným, jako nyní, kdy fotografický apparát mžikem pohled zachytí. Tehdáž bylo nutno pracně kresliti, a to vyžadovalo náklad došli značný. Výjimkou jen vyskytl se tu a tam mecenáš, jenž rodné město své dal zobraziti. A takovou vzácnou výjimkou byl Hořický rodák Ladislav Jandera, kapitulár kanonie Strahovské a professor mathematiky na universitě Pražské (nar. 1776, zemřel 1857), jenž dal r. 1822 zhotoviti zevrubné pohledy na rodné své město. Práci tu svěřil svému spoluřeholníkovi, P. Hugonu Seykorovi, zručnému kreslíři. Umělec ten zvolil za stanoviště své galerii kostelní věže a zhotovil odtud panorama celého města. V městském museu Hořickém chovají se tři olejomalby tohoto panoramatu.*) A ve sbírkách kanonie Strahovské nalézají se původní Seykorovy náčrty k nim dosud nepo-všimnuté. A o těchto náčrtech podati chceme stručnou zprávu. Původně byly tu patrně čtyři listy, z nichž každý- obsahoval pohled k jedné ze Čtyř světových stran, a to tak, že kdyby listy ty k sobě byly slepeny, tvořily by plášť válce, na jehož vnitřní straně byl by souvislý, panoramatický obraz celého města, v němž ovšem stanoviště malířovo — věž kostelní — chybělo. Nyní zachovaly se jenom listy tři. Každý z nich jest proveden na archu psacího papíru, formátu 48X39 cm, a to nejdříve tužkovými konturami, jež pak perem byly vytaženy.

Úplně proveden jest tímto způsobem však pouze jen pohled k severu jehož zmenšenou reprodukci podáváme. Spatřujeme tu táhlé náměstí podoby nepravidelného trojúhelníku. Domy jsou většinou jen přízemní ; jen několi% málo mezi nimi jest o poschodí vyšší. Hojně jest tu zajímavých slavení dřevěných. Všechny domy jsou opatřeny podsíněmi, jež u domů zděných tvoři polokruhově zděné oblouky, u domků dřevěných trámy se šikmými podpěrami pod střechou. Zajímavé jsou štíty domů ; většinou trojúhelníkové s rovnými stranami, ale někde i s boky barokně zprohýbanými. Rozložité jednopatrové stavení se třemi štíty a s opěrnými šikmými pilíři, stojící na pravé straně náměstí, jest bývalá škola.**) — V pravém dolejším rohu výkresu jest rukou Seykorovou napsáno «Horžitz den 6. Septemb. 1822, Koeniggraetz den 13. Sept. 1822* ; což značí patrně, že tužkový náčrt zhotoven byl 6. září- r. 1822 v Hořicích a že pérem vytažen byl v Hradci Králové dne 13. záři téhož roku.