roztírají v mléce. Také radí, by se dítě posadilo na hrnec, do něhož byla dáno teplé zvařené mléko s česnekem; pára z mléka^hlísty jistě vyžene. Ve východním Slezsku užívají od »zbouřených hlíslů« česneku rozmačkaného ve vodě z kyselého zelí (kapustnici). Chorvati a Srbové zavěšují dětem kol krku růženec ze stroužků česnekových. Druhým všeobecným lékem jest zeměžluč; proto mívá (moravskoslov.) jméno hlístník. Užívá se odvaru. Na Slovensku v Blatničce říkají, že hlístník nejraději kupují židé a vaří jej od hlistů.

Proti >pazděrnicím« (roupům) připravují slezské matky dětem koupel z odvaru zelnice, kamelky (Lithospermum) a sirotky (maceška polní), i!však rostliny tyto musí býti v oktáv Božího Těla monstrancí dotýkané, aby došly žádoucího účinku.

Hojně užívané rostliny od roupů a škrkavek jsou pelyněk a vrátička, Nažky pelyňku močí se v líhu a pro lepší chuť oslazují eukrkandlem (Veselá, morav. Valašsko.). Květů z pelyňku (>paliny«) k témuž užívají Slováci. Z vrátičky suší se květy, uschlé rozemelou na prášek a s medem dávají so dětem k užívání.

Také radí na mnohých místech, by dítě jedlo hodně kyselého zelí; to prý škrkavky jistě odejdou. Na Poděbradsku k témuž užívají často šťávy citrónové s peluůkou nebo terpentýnového oleje. Na Slovensku natírají jalovcovým olejem dětem »slychy« a »podešvy« či >šlapy«, mají-li hlísty.

Horáci radí od škrkavek jiný recept. Praví: Jakmile z jara zapučí pupava (Carlina vulgaris), vytrhni ji i s kořenem, kořen usuš a utluč na prášek. Ten prášek vsyp do vína a užívej, to pomůže!

Proti roupům nebo též škrkavkám užívá lid československý ještě těchto rostlin: černuchy seté, stračky polní (listů), netřesku (zapuzuje »housenky« -— Poděbr.), heřmánku, marolistu (Opav.), svatoliny, řebríčku (zvi. na Moravě), jasanu (kůry), máty peprné (Sloven.), máty vodní (na Mor.), vlašského ořechu (listů), šťovíku obecného (semeno), hadího česneku (Horalé) atd. Druhdy užívány od hlistů: Áron blamatý, cibule, hlístník (Neottia) a silice cypřišová.

Od tasemnic užívá se terpentýnového oleje nebo prášku z kury moruše. Na Slovensku užívají k tomu prášku z kořene kapradí. V Rusku pomáhají si sušenými listy tužebníku.

Asi 10 minut na sever od Příbora, v právo při okresní silnici do Mor. Ostravy jsou dvě kaple. Prvá je dřevěná, z desek udělaná, se sochou Jana Sarkandra. (Viz obr. č. 1.) Nedaleko odtud je zděná kaple (ě. 2.); se silnice vchází se dovnitř. Po kamenných schodech vedle