Předchozí 0038 Následující
str. 27

2. Sto let měl Kubáta hlavu, stutou, našel Plaček obcím pravdu svatou.

Ve Světozoru 1875. str. 359 uveřejnil neznámý autor tento příspěvek k otázce Kubatovské: »VIadislavská čili Zbudovská blata. V čísle 28. (2. vydání) tohoto ročníku uveřejnili jsme národní pověst z Budějovická .Kubáta dal hlavu za blata« vzniklou následkem dlouholeté pře majitelů panství Hluboké s poddanými o pastriště zvaná Vladislavskými čili Zbudov-skými blaty. V >Pok.« dočtli jsme se zprávy o uklizení tohoto sporu, jež zůstaveno bylo teprve době nedávné: Vladislavská blata jmenuje se pastviště ve výměře 434 jiter 1310 čtv. sáhů mezi Zbudovem a Plastovicemi blíže Budějovic, o které se po více století mezi panstvím Hlubokou s jedné a obcemi Zbudovem, Plastovicemi, Novosedly, Lhotou Prášivou, Pašicemi, Mydlovary, Pištínem, Selcem a Hlavatcem spor vedl. Panství Hluboká vyžadovalo úplné vlastnictví tohoto pastviště, ale popřálo jmenovaným obcím účastenství při jeho užívání. Obce však držely se svého práva (které dle ústního podání odvozují od zastance svého, rychtáře Kubáty, který byl pro statečné hájení téhož práva proti vrchnosti sťat) a popíraly vrchnosti i právo vlastnické i právo pastvy. Dlouholetá pře ukončila se konečně dne 24. července 1865 rozhodnutím zemské i ministerialní komise pro upravení břemen pozemních, za spoluúčinkování zeměpanských soudců v ten smysl, že Vladislavská blata jsou společným vlastnictvím 9 obcí a že panství Hlubockému a Libějickému pouze právo k pastvě ovcí od jara až do sv. Jiří přísluší, začež oběma panstvím náhrada 890 zl. přiřknuta a v září r. 1867 skrze zmocněnce oněch 9 obcí u pražského c. k. zemského soudu co reální instance oněch panství složena byla. Za měřítko sloužila při tom sporu hlavně historická data, zvláště pak ta okolnost, že král Vladislav r. 1509 ve svátek sv. Stanislava tato svobodná blata* panu Petru z Rožmberka a jeho strýcům daroval; tento pak je poddaným svým dal v užívání, jejichž nástupci se stali obyvatelé oněch obcí. Jelikož pozemky »blata* v mnohých krajinách českých své jméno podržely a dle našeho přesvědčení tolik znamenají, co ve Francouzsku marais (marasty) a v Uhrách pusty, přáli bychom, aby i z jiných krajin českých se nám dostalo zpráv podrobnějších o znamenitějších blatech. Jmenovitě upozorňujeme, že mezi Encovany a Roudnicí slula pastvina o 240 jitrech, která za Marie Teresie k jejímu rozkazu se rozdělila mezi 14 obcí, tkeré pásaly svůj dobytek na těchto pastvinách Povstaly pak z toho po vysušení nejvý-


Obr. 5. Ornát bl. Jana Sarkandrav němž sloužil první mši sv.


Předchozí   Následující