str. 59
aut repellandi, nee non varia eorum in vario sensu signiflcatione cum expositione textus S. Scripturae, atque duodecim analogiis, sivé similitudi-nibus cum homine, typis excudit Ignatius Pruscha, Vetero-Pragae, penes Paradisum in domo Harlmanniana, 1749, 4ft, 1. 8. Č. Zíbrt.
@NZ@Časové zprávy
+ Friedrich Eatzel. Dne 9. srpna 1904 zemřel v 60. roce věku svého na Starnberském jezeře jeden z největších zeměpisců Německa, professor Lipské university, Friedrich Ratzel, geniální tvůrce antbropo-geografie. Narodil se v Karlsruhe 30. srpna 1844. Vyvolil si praktické povolání lékárnické, při kterém se věnoval usilovně studiu věd přírodních. Ještě v době studií zaslal redakci čas. Kolner-Zeitung článek, aby si za honorář mohl opatřiti nutné přístroje mikroskopické. Tento krok měl veliký význam pro celou jeho životní dráhu. Byl totiž vyslán od tohoto časopisu jako zpravodaj po Uhrách, Sedmihradsku, Itálii a Americe, na kterýchžto cestách získal si při neustálém studiu a vzácných schopnostech duševních široký, přímo universální rozhled, který všechny jeho práce vyznačuje a tvoří významnou charakteristiku veškeré jeho vědecké činnosti. R. 1876 ukončil své cesty, habilitoval se na technice Mnichovské; odtud byl povolán na universitu Lipskou, kde přednášel zeměpis po slavném Peschelovi a Richthofenovi. Zde se mu teprve otevřelo volné pole působení, které odpovídalo jeho duchu a mohutná jeho vědecká činnost na universitě i mimo ni zajistila mu jméno světové. Epochálním dílem Ratzelovým, kterým si dobyl čestného názvu >klassik zeměpisu*, jest jeho anthropogeo-srafie. V novém tomto odvětví vědeckém obral si za úkol, jda v šlépějích Ritterových, poznati a vystihnouti dopodrobna vzájemné vztahy a působení mezi člověkem a zemí, vliv okolí zeměpisného na člověka a všechny jeho životní projevy, zároveň však i prozkoumání vlivu člověka na zem, bydliště lidstva; hledí stanoviti a určiti celý vzájemný poměr, aktivní i passivní, mezi člověkem a zemí. Touto základní myšlenkou jsou pak proniknuly další jeho práce íVolkerkunde, dílo posud nepřekonané; Politische Geographie, jež by vlastně zasluhovala názvu ^filosofie geografie*, a jeho poslední větší spis: Die Erde und das Leben). Ačkoliv se zeměpisu nenaučil na universitách, jak praví o něm Vídeňský Penek, kollega jeho z let Mnichovských, přece jeho působení má pro zeměpis a národopis neocenitelný význam; žáci jeho působí dnes na všech německých universitách. Z jiných větších prací uvádíme: Vorgeschichte des Europaischen Menschen 1875; Stadle u. Kulturbilder aus Nordamerika 1876; Aus Mexiko 1878; Die Vereinigten Staaten von Nordamerika ]878 a 1880. Pojednání »k chronologii hrotu šípového* zmařila neúprosná smrt. Josef Wolf.
|
|
