Kdybychom pokládali poslední slabiky ve verších těchto za přízvučné, dopustili bychom se ve slovech tiskem označených odchylek od rhythrnu trochejského. Začíná-li trochejský verš trojslabičnou stopou, jest stopa tato vždy daktylská. Na př.

Při studiu rostlinopisu, za dlouholetého vyučování a při sbírání lidopisného materiálu pro Národopisnou výstavu českoslovanskou*) dobrali se podepsaní zajímavých lidových jmen rostlin, a to zvláště léčivých, které dosud nikde uveřejněny nebyly. Zajímavost názvů pohádala sběratele pátrati po všech jménech rostlin, a tu sběratelská jejich činnost týkala se po té hlavně Podkrkonoší, okolí Hradce Králové a Českobrodská. Snůška takto vzniklá byla podkladem k dalšímu sbírání materiálu toho druhu i v jiných krajinách oblasti československé.

Popud není zcela nový, a ježto mají lidová jména rostlin již botanické spisy: Matthioli-ho (Herbář, přel. Vel.), Presla (Rostlinář, Všeobecný rostlinopis), Slobody (Rostlinictví), Čelakovského (Analytická květena) a Polívky (Názorná květena), vybrán sem spadající materiál nejen z těchto spisů, ale i z nesčetných děl a článků jiných autorů odborníků, a ucelen v soubor, kterýž se tuto veřejnosti podává. Buďtež uvedeny samostatně vyšlé spisy: Dr. K. Adámek: Lid na Hlinecku, F. Bartoš: Dialektologie moravská (zvi. díl II.), Týž: Lid a národ, Týž: Moravský lid, Jýž: Naše děti, F. Bubák : Flora bohemica, moravica et silesiaca, Dr. L. Čelakovský, Analytická květena, Atlas hub (překl. z Lorinsera), J. Černý: Příspěvky k české etymologii lidové, J. Dlouhý: Herbář (3. vyd.), J. Dufek: Naše