Předchozí 0101 Následující
str. 90

Desatero přikázání z Poděbradská.

(S vyobr.)

Zajímavý tento kousek lidového umění, chovaný v Poděbradském museu, popsal J. Heliích ve Věstníku Poděbradském VIL 25. Svědčí o pěkném vkusu i dovednosti písaře učitele. (Viz vyobraz, str. 89).

Jan Soukup:

Štědrovečerní koleda knězi ve století XIV.

Studium zvykoslovné vzkvétá utěšeně rok od roku. Teprve před nedávném podařilo se nám doplniti zlomkovité a stručné zprávy o štědrovečerní koledě kněží v zaokrouhlený obrázek *) a již znova naskýtá se příležitost, abychom přičinili k němu poznámky, doplňující jej vhodně právě v době nejstarší.

Nemíníme zde rozepisovati se o koledě kněžské vůbec, nýbrž věnujeme pozornost jen písni kolední, již zpívali kněží o koledě štědrovečerní za starodávna. V 2. čísle XIII. ročn. Č. Lidu dočítáme se, že onou písní kolední byla antifona »Judaea et Jerusalem<, uvedená česky v husitském kancionálu Jistebnickém, odkudž ji Dr. Zdeněk Nejedlý vypsal i s nápěvem. 2) Cenný příspěvek ten doplňuje ještě, uváděje, že Jan Holešovský, mnich kláštera benediktinského v Břevnově, poznamenal čtyři3) koledy, zpívané při kolední obchůzce kněží, jež počínala o štědrém dni večer a trvala po -celý okláv narození Páně. Jsou to písně: Ecce Maria genuit nobis saiua-torem, — Judea et Jerusalem nolite timere, — Verbum earo factum est a Hec est dies, quam fecit dominus etc.

Když uvážíme, že traktát Holešovského vznikl dle úsudku dra. prof. J. L. Píce nejkrajněji mezi lety 1397—-1405, jest starobylost koledních písní oněch značná a původ jejich dlužno klásti hlouběji do minulosti.4)


1) Výroční zpráva c. k. reálky v Plzni za šk. r. 1901—2 a 1902 — 3. Soukup Jan: Staročeské výroční obyčeje, slavnosti, pověry, čáry a zábavy prostonárodní ve spisech Tomáše ze Štítného. Viz v části II. str. 17 — 22.
5) Geský Lid XIII. Dr. Zdeněk Nejedlý: Koleda husitských žáků. Str. 52.
3) a nikoli tři, jak píše Nejedlý. Dovoláváme se rukopisu Wolfenbuttelského, který asi povstal zkrácením traktátu Holešovského. Vydal jej Usener Hermann: Religionsgeschichtliche Untersuchungen. II. Christlicher Festbrauch, Bonn 1889. Tamže čteme na str. 63—-64: . . . ideo sacerdotes et scolares nuntii eiusdem regis in hac vigilia et in octava huius festi vadunt per domos Ghristianorum, cantando nuntiantes quia natus est princeps totius orbis, ac dicentes Ecce Maria genuit nobis saluatoiem vel Judea et Jerusalem nolite timere vel Verb um car o factum est vel Hec est dies quam fecit dominus etc. et tunc veri Christi fldeles cum gaudio cantum ipsorum audiunt, nuntios remunerantes pane nuntiali, scilicet aliquot nummos eis tribuendo."
4) Památky arehaeologické XIV. 545.

Předchozí   Následující