0 něco starší, ale nad jiné vítanější jest svědectví Štítného v rukopise »Řeči nedělní a sváteční* 5) z r. 1392, který však jest již přepisem, takže prvopis jeho může býti aspoň o rok starší. Jest pak doklad ten v kázání >na štědrý večer po koledě«, odkudž podáváme nejdůležitější: »Zajtra vyjdete a hospodin bude s vámi. Rozličné časy pamatuje a slaví kostel svatý, aby nepamět v prodlení časóV vděčnosti lidem s srdec ne-chladila. A tak tento advent pamatovavše, kak jsú otci staří čakali žádostně spasitele všeho světa, ještoj byl slíben, již dnes pamatujem ten poslední den před tiem jeho prvým příštím, ještoj byl přišel milostivě pro spasenie světa. Protož z dobrého a slušného obyčeje chodie večeros kněžie koledovat jako koláč zziskujíc, ež již vyjdem z čakanie toho, ježto čakáno spasitele, ež přijde někdy. A řkú zpievajíc. z knih Machabeóv to slovo vzemše, ež sě připodobnává k tomuto dni: Židovstvo a Jerusaleme, neroďte sě strachovati, zajtra vyjdete a hospodin bude s vámi. Chvála otci i synu i duchu svatému. Zajtra vyjdete a hospodin bude s vámi ... A tak ona slova, jimiž jsem řeč počal, mohla by byla k tomu lidu, ješto jmajie proročstvie

0 spasiteli, čakal žádostně příštie jeho, jakož večeros, řečena býti, a jako kněžie naši koledujíc a koláč jako zziskujíc zpievají v tom podobenství a řkúc: Zajtra vyjdete a hospodin bude s vámi. Neb ten den božieho naro-zenie jakož zajtra slaviti budem, vyšli jsú z té naděje a z toho čakánie by jměl spasitel přijíti.* 6) Z vypsání tohoto lze poznati, že Štítný schvaluje Štědrovečerní koledu kněží a že kolední píseň >Židovstvo a Jerusaleme* byla zpívána dávno před r. 1392.

Tato shoduje se s onou koledou v husitském kancionálu Jistebnic-kém, již uveřejnil Z. Nejedlý: »Židovstvo a Jerusaleme, neroďte se báti, zajtra vyndete a Hospodin bude s vámi. Chvalmež Boha i na věky věkóv. Amen.« 7)

Že byla velmi oblíbena a snad právě tak rozšířena jako sama kolední obchůzka kněží, dá se souditi z toho, že ji známe již ze tří pramenův « nepochybujeme, že by se mohla nalézti též v jiných kancionálech

1 pozdějších.

Ke konci připojují malou poznámku. Připomínajíce si slova Štítného, že >z dobrého a slušného obyčeje chodie večeros kněžie koledovat jako koláč zziskujíc*, znamenáme zvláštní shodu s líčením koledy u Holešovského, dle kterého kněží koledující dostávali chléb zvaný obecně »koláč«. 8)