Předchozí 0103 Následující
str. 92

Vyobrazení Libice u Boleluckého r. 1668.

Při studiu valů českých upozorňují naši archeologové na vyobrazení, zachované v knize Boleluckého, Rosa bohemica sivé vita sancti Woytěchi, Pragae, 1668, kdež. znázorněno obléhání Libice. Na str. 93. podáváme laskavostí p. J. Hellicha toto vyobrazení s pěkným polohopisným znázorněním Libické krajiny.

Fr. V. Bouchal:

Lov ryb na Hlubocku.

Počátkem měsíce září pustili rybník Bezdrev. Tekl šest neděl, než s& lovil. Voda tekla do němčiny (správně asi jemčiny), touto do vazbyr brlením do trub, kde povolené lopaty připojené k táhlům dovolovaly odtok vody.

Záhy z rána přijeli úředníci rybního hospodářství, pak porybný s baštýři, mládky a rybními hajnými a přivezli nástroje k lovení potřebné. Na kraji loviště postavili kádě, váhy a káď počítací, připravili řešeta na brakování ryb. »Tatíček* porybný vyslal své >děti« baštýře a mládky s hajnými, aby postavili plot, což není nic jiného, než hustá dlouhá síť připevněná ke kůlům, jimž se říká kliky, aby ryby z loviště proti vodě po stoce neutíkaly. Na to nevodem zatáhli ryby a táhli je ke kádím, kde se nejprve vyjádřilo a pak se ryby brakovaly. Nevod jest síť 13 sáhů dlouhá, kterou provlečen jest provaz, jemuž říká se žíně. Na vrchní žíni navlečeny jsou dřevěné koule zvané >plavci«, aby se nevod udržoval nad vodou; na spodní žíni připevněny jsou železné neb olověné koule, aby šel nevod až do zemi a zachytil každou rybu. Loví-li se menší rybník, užívá se nevodu malého, který sluje nevůdek a bývá dlouhý 6 sáhů, na stokách pak užívá se vatky, což jest nevod jen 4 sáhy dlouhý. Nevod táhne se tlustými provazy, kterým se říká >provázky*, na jejichž koncích jsou žezla, t. j. tyče na každém konci nevodu po jedné, za které se pomáhá táhnouti. Jádření ryb není nic jiného, než povytahování nevodu a vybírání ryb. Jádro jest objem nevodu. Ryby rozdělují se či brakují jednak dle velikosti a pak také dle druhu do řešat a kádí, odkud jdou na váhu, z níž sypou se do kádě počítací, z té odpočítávají se do plachet. V plachtách nosí se na vozy do >lejt« čili sudů. Do plachty také dává se buď jen 12 ryb neb i 15 a více — dle váhy. Vždy dva a dva podávají si plachty s rybami a u vozu stojící bašlýř zavolá, když první plachtu s rybami sype do lejty: »První na prázno.« Do lejty dává se od 4 až do 6 plachet ryb. Když se dává poslední plachta do lejty, říká se jí »dosazená". Poslední plachta s rybami vůbec je »dočtená«. Do plachty hází se po 2 rybách a tomu se říká vrh. Aby ryby měly


Předchozí   Následující