@Sv106

Obrázek ze života v hanácké dědině o jednom jednání.

Podle článku v „Českém Lidu" ku provedení na jevišti upraveno. — Děj odbývá

se ve vesnické hospodě.

Osoby: Buchar, rechtář. Hadra, I. konšel. Hop, II. konšel. Holóbek, I. súsed. Spinal, II. súsed. Charvát, hospodské. Vanský, pastéř. Hotař, po-nocné. Ajntštendr, dráb. Vocásek, hosař (kluk) — Kroje hanácké.

Na levé straně jeviště stůl, židle, na stole právo rechtářské, svícny, v čele sedí rechtář, po obou stranách stolu sedí I. a II. konšel a I. a II. súsed. Na pravé straně jeviště stůl u něhož 'hospodské nalévá z velkého džbánu pivo do korbilků a staví je na stůl; na stole hospodského jest talíř s tvarůžky a pecen chleba. V pozadí jeviště stojí pastéř, ponocný, dráb a hosař.

Rechtář uhodí třikráte právem na stůl a praví: Tak, milé súsedi, vítám vás ku dnešní sépce. Toš tak, milé konšelé a súsedi, tak bechme bele s tó sépko hotovi. Pastéř dostal od pasení krav a svině 15měřecrže i Obrácen k pastýři) Vanský, dostals to všechno v pořádko?

Vans'rý: Dostal, ani zrnko nechebi. rechtařéčko.

Rechtář: Hosaři Vocáskovi dáváme od pasení hosé 6 měřec, máš to všecko, Vocásko?

Vocásek: N, ne-ne-nemám. to-to-to vš-vš-vš-všecko r-re-re-rechtařko.

Rechtář: Ty tróbelo, to neboze bet, ¦súsed Holóbek ti dobře naměřil Od ponocování a hlídání pole má ponocné 15 měřec, nechebe ti nic, Hotaři?

Hotař: Nechebi rechtáři!

Rechtář: Toš a drábovi zasépáme 12 měřec; máš je, Ajnštendre, všecke?

Ajntštendr: Také že mám, rechtařéčko !

Rechtář: Tak ste všichni s tó vašó

službo spokojeni? Pastéř, hosař, ponocný a dráb: Sme, sme.

Hotař: Já bech, slavné úřade, prosel, ešle be se mi nemohlo přidat. Co já se po té naši vsi a po tem Božom pólo nalítám, tak debech měl křédla. Co já jenom té obové zeštrapecirojó. A potom deš nekero nehde na meze trefím a začno na úo zhorta, ešče na mě to svó rachno ani poctiviho mina nenechá. A to má člověk za to, že se mosi staraf za trocho té složbe o cezi. Coš já so spokojené, ale debe se mě mohlo aspoň něco na podešve předat.

I. konšel Hadra: Hotařo! (Hrozí mu při tom.) Ešče sem to nikdá neřekl! Se vdovec a kdo ví, jak si te podešve v té tvé složbě nehledíš venahradit. (K ostatním : Stará Křupalka, tého kolovrátnika, mi nedávno povédala, že pré ji Hotař chytil s jedno hezkó dívko na mezi u Babic. Cí to béla děvucha, to dnes Hotařovi ešče nepovím! A toš jak me-slíte, sósedi, že dopadl Hotařův sód? Eno, Křupalce vzal travnico. srp e sbró-skem, ale divku pohladil na tváři a nechal ji odejít i s travnico i se srpem. (K Hotařovi.) Napře"ď te měř těm spravedlivě, který máš pod komendo, a potom také me bodeme spravedlevěší k tobě. aš ešle to zaslóžíš. Prozatím se ti nepřidá nic.

Hotař: Ale, slavné óřade, deť to néni pravda. To ta stará dračena Křupalka još neví, jak be mě ornalovala. (Pokašlává.) Toš tak debech jo si chtěl vzít, stariho ďábla, to be ináč zpěvala; ale Pán Bůh mě chraň. Co vestál ne-bošček. to be mě také neminolo.

II. konšel Hop: No, no, no, Hotařo! Debes nebel vdovcem, toš bechme temo