Že text i v tomto případě je přesně trochejský, jest zřejmo. V takovýchto písních tedy daktylů vůbec není. Někdy tyto počáteční takty se opakují. Na př. u Suš. 422:

@I@1v

Kromě veršů, v nichž daktyly se střídají s trocheji, jsou v písních moravských též takové verše, y nichž daktyly tvoří souvislou řadu, vyplňujíce je buď zcela neb alespoň z části. Na př. :

Hlavní známkou takovýchto veršů jest pravidelná přerývka po každém daktylu. Z toho plyne, že písně takové skládají se s-koro napořád jen ze slov jednoslabičných až tříslabičných. Slova tříslabičná počínají vždy jen na začátku daktylů. Slova čtyřslabičná zastoupena jsou jen výjimečně, je-]i přerývka zanedbána, počínajíce na prvním místě daktylů. Odchylně počínají též několikráte na třetím místě daktylu a vyplňují pak ovšem celý následující daktyl ; v případě tom jsou však skoro vždy spojena s nějakou předponou a mohla snadno působiti na zpěváka z lidu jako dvě slova, totiž jednoslabičné s následujícím tříslabičným. Na př. :