str. 123
Šuhaju dušo má. lelujo voňavá, dokaď ťa nevidím, všecka su bolavá
A jak fa uvidím, hned z nohy na nohu. Už sem ta vidťma, chvaua pánu Bohu.
|
Podobně jako při daktylech střídajících se s trocheji, bývají i při daktylech souvislých verše zakončeny zdánlivě slabikami ve zdvihu; a\šak z téže příčiny, jako onde, dlužno i tuto závěry ty čísti trochejsky. Má-li píseň dvojaký závěr, jest to tím zřejmější. Na př.:
Rhythmus textu jest tenlo:
Někdy zakončení lakové ve verších nalezne se střídavě. Na př. :
|
