str. 133
'kařský, k. obecný, k. pravý, k. visutý, konikleč, k. černý, koní kleč, koňský kleč, poniklec (v nejstarším čes. slovníku rostlinn.; od stsl. ponikn^ti = ničeti == ničí), větrnice, větrniéka, větrová bylina (květy vánkem se pohybují), zvonec, zvonek (tvar květů), zvonek kuchyňský, zvoneček (Poděbrady),' růžička, fousek, boží fousek, fousky boží, vousek (dle vousatých listů obalových), ptačí hnízdo (Praha), půlzlatník, černá zelina (tmavý květ), svaté koření (srv. kopretina — svěcené dobytku v nemocech), sisi (M.),' sisi (t.), sosí (t.), denní sen (působí ve snách vidění); rus.: větre-nica, postřel, son-trava, oměj (mrus.), tojad, tujad (ti); pols.: czarne ziele, sazanka; slovins.: sasa. — Konikleč velkokvětý (Pulsatitla grand is Wenderoth): sisi (M Ořechovičky), sesí (M. Haná), sosí (t. — sísnouti, sésnouti = prohlédnouti, dívati se).
Sasanka lesní (Anemone silvestrisL.): růžička, polský mák (dle lilákového nádechu květů). — Sasanka hajní (Anemone nemorosaL.): sasanka, zuzanka (Val.), sisi (Brno), větrnice, větrnička, větrná bylina (srv. Pulsatilla pratensis), pohanina, p. bílá, poháněnka (vítr květy pohání), konikleč, košiláčky (Krkonoše), bělouch (Písek), husička, slepičky (Praha, Poříčany — dle bílých květů), tolita (Městec Král.— srv. Vincetox.), růžička (dle Matth. Vel. Anemone i Pulsatilla), růžička hajní, stulíš, zavilec, konopka (dle listů Cannabis — M.), žabí kvítko (M.), kozí -dříst (Lašsko), kolovrátek (dle stálého pohybu květů — Čes. Třebová), kuří oči (Zálesí), kuří očka (Hlinecko — slepice [kuřata] po ní chcípají), soplánka (Sin.); pols.: sazanka (z toho sasanka), zawilec, zawilek, zaje,czy maczek, trojanek la,kowy, trojanek rozložysty; rus.: anemón, prostřel, větrník, větrenica; slovins.: sasa, fajdirk (Kraňsko), fajdirčec (t.) — Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides L.): sasanka žlutá, větrnička, pohanina žlutá, housátka (dle žlutých květů — Zlosejn), růžička žlutá, konopnica (M); pols.: trojanek žólty. — * Sasanka zahradní proměnlivá (Anemone coronaria L.): sasanka zahradní, růžička.
Jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis Schreb.): jaterník modrý, jaterní zelina, jatrník, jatrní bylina (hojí játra), podléska, podleska (Opava), podlíska, podléska, podliška (Presl), podléštka, pod-líštka, pudliška, modráček, plícník (proti plicním neduhům — srv. Pulmo-naria), námožník (proti namoženinám), srdíčko (Čes. Třebová), sosí, sisi (M., srv. Pulsatilla), hranice, polský mák (srv. Anemone silvestris), kuřiřiť (Opava); luž.: jatrowe zelo, jatrowne zelo, labrowe zelo; pols.: wairobnik, watrobie, služy, trojanek, trojczak, wilcza stopa; rus.: trilistnik óistyj, zo-lotnikovaja tráva, pečevočnaja tráva.
Hlaváček jarní (Adonis vernalis L.): hlaváček (M.), ohníček (srv. vlčí mák), zlatouš (Slivenec — dle ohnivě zlatých květů), mak slepý (srv. Papaver rhoeas), čierny kořeň (Sin.), černé koření domácí, falešné černé koření, falešné české koření, falešný elebor, český e., falešný e- é. (srv. Helleborus), hořká tráva, miláček (Opiz); luž.: nalětna horiwka. Hlaváček letní (Adonis aestivalis L.): hlaváček, hlaváč, ohníček (srv. před.), červánky, hořikvět (dle ohnivě červených květů), mák