V Krolmusa Slovník obyčejů, pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého.

Had. Pro požehnání domácí lid praví, že v každém domě se had bílý nalézá, dětem mléko jídá, nic mu neuškodí, kdo prý ho zabije, požehnání prý se zbaví, hospodář musí do roka umříti. V Sej pravicích se v Svěcence pod pohřebištěm a žárovištěm starý had se nalézá v studánce (»Svěcence«), jenž jako v sklepích žáby a j. v. vodní živočichy požírá, vodu znečisťující, na vejsluní vodní se vyhřívá v letě, lid mu říká: Jdi dál, starej, nech mne napít. On odtáhne a Sejpravák se napije. Očitý svědek V. Krolmus.

Oběť člověčí. Na Slovensku Štýrském staří lidé vy.pravujou, že na jedné hoře v Štýrsku slovanském v skalní díře, v níž se zmije, had, drak pelešil, t. j ňáká poh. modla s popem pohanským se nalézala, u živé pramenité vody, snad studánky, vystavená k modloslužbě pohanské, kterému hadu čili draku (neb oné modle) každého roku člověk se obětoval. To vypravovala matka Franiče ze Slovenska neb Slovinska a ]í to vypravovali opět staří občané z městečka Konice, které leží pod horou Konickou, kdež se ta oběť vykonávala za poh. dob Týž Slovenec neb Slovinec opět r. 1850 mně V. Krolmušovi to vypravoval: tedy pohané Světlobohu v ohni mládence a dívku upálili; Skalnímu Bohu mládence a pannu zazděním obětovali a Vodanovi (vodnímu živlu) též mužského a ženského pohlaví lidi obětovali, když je za živa utopili; neb na slavnost Perunovu muselo se jich 9 utopit, 9 zastřelit a 9 pověsit z lidí. Pověsť česká a pořekadlo.

Oděv, ro u cho s okra sou poh. kněze, vejvody. V mohylách nalézám při kopání a otevření mohyl pob. v Čechách mimo popelnice, kostlivce, jichžto lebky hlava kruhem velikým z bronzu okolo čela jako had otočena se často nalézá, též na ručních kostích, jak u mužského tak ženského pohlaví (když nejsou kosti na prach spáleny), nébrž toliko co kostlivec holý srovnaný, a vedle, buď nad hlavou nebo pod nohama popelnice popelem naplněny atd. pokličkou pokryty stojejí. Myslím, že to bývali knězi a kněžky poh. Těmito kruhy bronzovými neb knížata neb vojenští vůdcové poh. okrášleni. Okolo r. 1830 31, když jsem do Prahy putoval, zas.lechna. že nádenník na Buštěhradě, když v panské zahradě vrchního pro vokurky na 1 '/2 střevíce záhonek ryl na kostlivce přišel, který hlavu kruhem bronzovým a hnáty u rukou kroužky též bronzovými otočené a vedle sebe kopí položené a nad hlavou popelnici postavenou měl. Svědek toho Edlbach, vrchní tamní, Dr. v lékařství Krompholz, Fr. Hořička, malíř a Vítek, stavitel. Podobné koslry s kruhy bronzovými se vykopaly podle zdi ve Vítkovem statku podle dráhy železné, též pod hájem na stráni i v háji v Roztokách r. 1847—1850. Sám jsem toho očitý svědek V. Krolmus, Vítek, hospodář, Labler Jan, mlynář a Fr Brůckel, správec strahovský. Oděv knížete neb vejvody slovanského