str. 158
kráva stávala, čekal. Kráva zas přišla na tu Rovenku a had též z hro-madiska vylíz. Jak už byl vylezeny, zas byl otočený kole nohy a krávu dojil, gazda krávu pohonil, had odskočil, a gazda ho zastřelil, byl hajný. Na druhý den kráva zas šla na Rovenku na to místo a stála. Když had nepřicházel, začala hrubě tesknit, a ryčela na pasinku, a ani pást se nechtěla, a to trvalo dlouhý čas, a mléko též při dojení nedala gazděně, jak se patří, že ju museli prodat. Jan Vyhlídal.
2. PověstzPacova. Na Pacovsku tato pověra byla kdysi rozšířena. Zloduch v podobě hada nejvíce škodí hospodářům ve chlévích. Tak prý ssaje mléko kravám a malým telátkům přissaje se ke krku a připravuje je tak poznenáhlu o krev, takže v několika dnech přijdou na zmar. Lépe proto, mají-li kozu. Ta prý se umí dobře brániti. Dobrým prostředkem proti tomu jest také, když kráva se podkouří roztokem bylin doporučených již od zkušených bab. Tak vypravovala má babička.
Přemysl Ot. Plaček.
3. Pověst ze Zlivi u Hluboké. Pokud se týče dotazníku o hadu, který ssaje krávy, dovoluji si upozorniti, jak mi zde meškající pan prof. K. Klostermann sdělil, s nímž jsem o věci této mluvil, na jeho článek Hadi a štíři v Olomouckém Kalendáři, tuším Prombergrově, který ročník také již nevím a pak na článek v Nár. Politice. Tam je tato pověra popsána ze Šumavy. Ve zdejší krajině této pověry není, zde věří lid, že ssaje krávy ježek a žába, která také kravám poštípe vemeno až jim oteče a pak dojí krvavé mléko. Proto každá hospodyně žábu, kterou zastihne ve stáji, probodne vidlemi (rohatinami). Na Krumlovsku, Budějo-vicku a Lišovsku pověra tato není známa. Fr. V. Bouchal.
* Obětní zvířata {Slánek assist. V. Fabiána). Prof. Dr. Richard Andree, bývalý redaktor známého časopisu »Globus«, nyní professor na universitě v Mnichově, chystá objemný spis o obětních zvířatech v jižním Německu. Maje látku všecku prostudovánu, upozorňuje po přečtení Fabiánova článku, že se naše jihočeské obětní figurky úplně podobají bavorským, jež bývají podnes na tisíce na den sv. Leonarda obětovány. Prof. Andree soudí, že se do jižních Cech obyčej dostal ž Bavor (Nýřany, Vše-ruby atd.), jak má toho doklady a ukáže zevrubně vývoj obětních obřadů. Obraz 5. na str. 43. vykládá za včelu, že prý to není brouk, kobylka. Jen figurky domácích zvířat se obětovaly a z hmyzu toliko včela. O knize až bude vydána, podám zprávu. Zbt.
@NZ@Časové zprávy
* O dějinách Jcroje v zemích českých přednášela pí. Julie Legová, choť ředitele měšf. škol v Jindřichově Hradci, na schůzi v Literární Jednotě na základě díla Zíbrtova a Wintrova: Dějiny kroje v zemích českých, jak oznamuje referát v Ohlasu od Nežárky 1904, č. 48.
|
|
