šalamounek, šalamúnek (Trenéín), zlý mníšek (jedovatý), mordovník, panto-flíčky, střevíčky (Ges. Třebová), holúbky (Trenčín — tvar květů), svolina, dřevojed; luž.: swjateje Mařcyne črijički; pols.: mordownik, tojad, czarnobyl, wilcza kuczmerka, skalná kuczmerka, bernadyn, lisia róža; rus.: toja (Halič).

Samorostlík klasnatý (Actaea spicata L.): vranec (M.), polní bez, podzemní bez (srv. Sarnbucus ebulus), podzemský gbez (Sin), beraní rožky, baraní rožky (M.), Černína (M.), bielohlav (Sin.), husí čápka (Haná), Krištofova tráva; pols.: oměj; rus.; voronec, Christoforova tráva.

Plostičník smrdutý (Gimicifuga foetida L.): ble-áinec (srv. Plantago psyllium), štěničník (od blech a štěnic); rus.: blo-štičnik, klopovnik, sedezkeja vanuča.

Pivoňka (Paeonia L.): pivoňka, pivoňka samice (Mat. Vel), pivoňková růže, pivoňková růžička (Sin.), kohoučí (kohoutí) hnízdo (Podkrkonoší); luž.: piwonja, pejonska roža (hl.), kralojska roža, pumpiróža, wulki rožaté slez (hl.), bóblenki; pols.: píwonia; rus.: pionia, pion, pionaja roža, pižma, marin kořeň, kalufer, kalifer; slovins.: božurak; chorv.: bo-žurak, trojačka rožiea. Plody: zubové koraly (růžence), černé korálky, černý hrách, pivoňková jadýrka, jadýrka sv. Antonína.

(S 1 vyobr.)

Bývá na Hlinecku obyčejem na Štědrý večer, kdé nemohou si opatřiti ryb, že si pekou pečivo tvaru rybího v pekáčích v podobě ryb. Tyto nádoby jsou práce domácí, svratecké. V levé dolní části obrazce jest vyobrazen kadlub na větší ryby a vedle něho kadlub na pekáče pro malé ryby. Ostatní (temnější) předměty téhož obrazce jsou hrnčířské výrobky již hotové. Zvláště pozoruhodný jest uprostřed veliký sumec z Hole-tína. Pekáče takové bývají světle zeleně nebo tmavě zeleně polévány, hlavně ve vnitřní straně, do níž se pečivo klade; vespod mívají, aby rovně stály, malé hliněné nožičky. Rozměry tohoto nádobí bývají rozmanité. Srv. stať »Nádobí z Českého Herálce a okolí«, Památky východočeské, vydáno péčí Okresní památkové kommisse Chrudimské při Průmyslovém museu pro východní Čechy, 1902, str. 46—7.