Předchozí 0194 Následující
str. 183

piva občerstvuje. Když tato veselá episodka oběma stranám se vysvětlila, pokračoval car, dříve hostinského obdarovav několika »dukáty«, za něž si prý později svou »sešlou« dřevěnou chalupu »z kamene« postavil, v cestě ke Hluboké za všeobecného volání »Sláva«.

Zdali a jak vítalo obyvatelstvo krále pruského, o tom tradice není a nemám též zápisů archivních. Bylo by zajímavo zjistiti, zda oba panovníci na Hluboké v stejný čas meškavší odjeli společně. Pak by variant v 1. verši písně "Weisovy byl správným, jinak byl do ní k vůli zdůraznění její váhy zpěváky bezděky vsunut, což také pravděpodobně se stalo. Již samo znění prvého verše tomu nasvědčuje:

»Bratři kamarádi, co jste slyšeli o ruským císaři a prajským králi (tedy mluví se o dvou), jak diškrece dával-(iP), vidět se ne-chával-(i ?) š varcemberským kočím, kteří ho (je?) vozili.«

Fajtlova píseň je nesporně půvo d ní a domácí, tedy jediné, pokud se týče historické pravdivosti, správnou.

Pozn. redakce. Otiskujíce Weisovu zmínku o písni o ruském caru Alexandrovi I, jak oral na Hlubocku, netušili jsme, že povzbudí zajímavý její obsah ku pátrání o t

Dr. Čeněk Zíbrt

Z východočeských psaných modliteb.

Český L'd od začátku věnoval pozornost ornamentice psaných modliteb a zpěvníků lidových. Upozornil zejména na Národopisné Výstavě Českoslovanské na bohatou sbírku o 500 tabulkách p. Karla Adámka, jenž také v Českém Lidu IV. 133 ad. v důkladné monografii ocenil význam těchto památek pro studium lidového umění našeho. Materiál k této studii i ke sbírce na výstavě sebral zvlášlě ve východních Čechách. Na základě témž postupuje dále v tomto studiu p. Dr. K. V. Adámek, uveřejňuje v Památkách východočeských (»Sbírka umělecko-průmyslových a národopisných památek Českého Východu«), v Chrudimi 1904, na str. 109-26 poutavou monografii o původcích této knižné ornamentiky východočeské s ukázkami vybranými. Dr. Adámek posuzuje tuto ornamentiku po stránce technické, umělecké i symbolické a podařilo se mu vystihnouti svéráznost těchto okras ve studii tak poučně a zevrubně, že (aspoň pro lidovou výzdobu knižní v Čechách) nemáme nic podobného v literatuře posavadní. Upozorňujíce na jeho výsledky, seznamujeme s laskavým svolením si. Okresní památkové kommisse Chrudimské v Českém Lidu s charakteristickými ukázkami této výzdoby kancionálů a nábožných knížek východočeských.


Předchozí   Následující