str. 183
piva občerstvuje. Když tato veselá episodka oběma stranám se vysvětlila, pokračoval car, dříve hostinského obdarovav několika »dukáty«, za něž si prý později svou »sešlou« dřevěnou chalupu »z kamene« postavil, v cestě ke Hluboké za všeobecného volání »Sláva«.
Zdali a jak vítalo obyvatelstvo krále pruského, o tom tradice není a nemám též zápisů archivních. Bylo by zajímavo zjistiti, zda oba panovníci na Hluboké v stejný čas meškavší odjeli společně. Pak by variant v 1. verši písně "Weisovy byl správným, jinak byl do ní k vůli zdůraznění její váhy zpěváky bezděky vsunut, což také pravděpodobně se stalo. Již samo znění prvého verše tomu nasvědčuje:
»Bratři kamarádi, co jste slyšeli o ruským císaři a prajským králi (tedy mluví se o dvou), jak diškrece dával-(iP), vidět se ne-chával-(i ?) š varcemberským kočím, kteří ho (je?) vozili.«
Fajtlova píseň je nesporně půvo d ní a domácí, tedy jediné, pokud se týče historické pravdivosti, správnou.
Pozn. redakce. Otiskujíce Weisovu zmínku o písni o ruském caru Alexandrovi I, jak oral na Hlubocku, netušili jsme, že povzbudí zajímavý její obsah ku pátrání o t
Dr. Čeněk Zíbrt
Z východočeských psaných modliteb.
Český L'd od začátku věnoval pozornost ornamentice psaných modliteb a zpěvníků lidových. Upozornil zejména na Národopisné Výstavě Českoslovanské na bohatou sbírku o 500 tabulkách p. Karla Adámka, jenž také v Českém Lidu IV. 133 ad. v důkladné monografii ocenil význam těchto památek pro studium lidového umění našeho. Materiál k této studii i ke sbírce na výstavě sebral zvlášlě ve východních Čechách. Na základě témž postupuje dále v tomto studiu p. Dr. K. V. Adámek, uveřejňuje v Památkách východočeských (»Sbírka umělecko-průmyslových a národopisných památek Českého Východu«), v Chrudimi 1904, na str. 109-26 poutavou monografii o původcích této knižné ornamentiky východočeské s ukázkami vybranými. Dr. Adámek posuzuje tuto ornamentiku po stránce technické, umělecké i symbolické a podařilo se mu vystihnouti svéráznost těchto okras ve studii tak poučně a zevrubně, že (aspoň pro lidovou výzdobu knižní v Čechách) nemáme nic podobného v literatuře posavadní. Upozorňujíce na jeho výsledky, seznamujeme s laskavým svolením si. Okresní památkové kommisse Chrudimské v Českém Lidu s charakteristickými ukázkami této výzdoby kancionálů a nábožných knížek východočeských.